Nabízím inspirativní návštěvu ZOO, která nevyžaduje ani tak pozornost, jako představivost. Ono to bez fotek ani jinak nejde.
Televizní seriály, tomu jsme se často smáli.
Mám však lepší nápady...zologický zahrady.
Zaplatíme, bouchnem vraty, až opadne omítka,
máme přece dobrý platy, může začít prohlídka.
Stojíme u voliéry, začíná tu krmení,
poletují všemi směry, v zobácích maj brnění.
K obědu jsou dneska myši, na pálivý paprice,
na to dravci dobře slyší, je to jejich tradice.
Ve voleti myši pálí, lítají jak zběsilí,
z ředitelství požádali, o letecký posily.
Koukáme do kukaně, to se nám to kochá,
je to ale na hraně, mít tak blízko hrocha.
To je velký pavilón, jak se jim tam daří?
Venku hlídá jeden slon, ostatní se páří.
Blížíme se k velký díře, ohrada je ohnutá,
nevidím však jiné zvíře, jenom v dáli mamuta.
A vedle hned mamutku, kousek dál zas labutě,
ale k mému zármutku, nikde žádný mamutě.
Tygr, lev a gepard taky, pozorujou v klidu mraky.
V přírodě vše kolem plení, zde jsme jim však ukradení.
Lední medvěd jako magor, ve snu na kře pádluje,
u ledničky značky Fagor, trochu zimy dopuje.
Prochází se všude pávi, to si člověk užije,
nikdo neví zda se dáví nebo pějí árie.
Všude spoustu zeleně, znalosti mé hoří,
vidím totiž tuleně, nepatří spíš k moři?
Šimpanz se s tím nepárá, kouří klidně veřejně
a kupuje cigára, na náměstí v prodejně.
Medvěda dnes jazyk svrbí, loudí všude oplatky
a šťourá se mezi zuby, metrovými párátky.
Ať jsou s námi všichni svatí, když zřízenec pije,
všechny hady jedovatý, hlídá totiž zmije.
Zajímavé mají mrože a zrovna tak ještěrky,
po nocích tu brousí nože, dláta, pilky, sekerky.
Krokodýl se ani nehne, zírá jenom do dáli,
čeká až mu oběd slehne, což je proces pomalý.
Pro dnešek to jistě stačí, zřízenec se na nás mračí
a s ním všechna zvířata, už nás tlačí za vrata.