„WTC bylo víc než jen dvě budovy,“ napsal historik architektury David Johnson. „Zrodilo se v časech, kdy budoucnost New Yorku byla nejistá a ony mu vrátily sebedůvěru.“
World Trade Center - to bylo 110 pater, 526 metrů výšky, 200 tisíc tun oceli, téměř 22 tisíc kilometrů kabelů, tedy polovina obvodu zemského rovníku. Devadesát mrtvých během stavby se postavilo do čela předlouhé řady lidí, kteří měli na tomto místě zemřít. Severní budova byla otevřena v prosinci 1970, jižní v lednu 1972.
Riskantní novinky
„Strukturální systém Dvojčat se radikálně lišil od starších výškových budov,“ vysvětluje Vincent Dunn, autor několika knih o požární bezpečnosti. „Tíhu dřívějších mrakodrapů neslo pevné jádro obsahující výtahy a další infrastrukturu, zatímco obvodový plášť ze skla, kovů a později i plastů neměl žádnou nosnou funkci - byl na vnitřní kostře pouze zavěšen. Naproti tomu u budov WTC spočívala hmotnost částečně na konstrukci obvodových zdí. Proto byly i v nich zabudovány nosné sloupy, které s jádrem spojovaly ocelové nosníky. Při teroristickém útoku se to však ukázalo být slabinou.“
Byly tu i jiné riskantní novinky. Zatímco u starších mrakodrapů se kvůli ochraně proti případnému ohni nosné ocelové prvky obezdívaly, tentokrát byly jen nastříkány materiálem obsahujícím azbest.
„Tím se podařilo docílit velké úspory hmotnosti a stavbu zlevnit,“ říká Vincent Dunn. „Jenže slabě chráněná ocel pak měkne a hroutí se už při mnohem nižších teplotách a dříve.“
Přitom už roku 1976 - tedy krátce po dokončen Dvojčat - zveřejnil jiný odborník na požární bezpečnost John O°Hagan názor, že žádná metoda nanášení ochranných povlaků na ocelové prvky se nevyrovná jejich obezdění.
Zapomenutý útok na Empire State
Útok z 11. září nebyl prvním nárazem letadla do výškové budovy v New Yorku. Po skončení bojů v Evropě 28. července 1945 narazil do Empire State Building - tehdy nejvyššího mrakodrapu světa - bombardér B-25 Mitchell. Příčiny se nikdy nepodařilo přesně objasnit, převládl názor, že se jednalo o navigační chybu.
Stroj do budovy narazil v 79. patře. Udělal tu otvor o rozměrech 5x6 metrů, jeden z jeho dvou motorů prolétl celou konstrukcí a zastavil se až o protější dům, zatímco druhý se společně s podvozkovým kolem zřítil do výtahové šachty. Betty Lou Olivierová obsluhující výtah si díky tomu vysloužila zápis do Guinessovy knihy rekordů dodnes nepřekonaným rekordem, když se společně s utrženou kabinou zřítila o 75 pater níž - a přežila. Menší štěstí měla posádka bombardéru a další lidé zdržující se v 79. patře. Celkem zahynulo 14 osob.
Když měkla ocel
Při teroristickém útoku 11. září dostala severní budova WTC zásah mezi 93. a 99. patrem, jižní mezi 77. a 85. patrem. Boeingy vážící okolo 185 tun už při nárazu proťaly mnohé z ocelových sloupů nosného systému, navíc přitom z prvků jádra strhly velké plochy lehké azbestové ochrany. Další mechanická poškození způsobily následné exploze palivových nádrží.
Prakticky v téže chvíli vypukly požáry. Přes 90 tisíc litrů leteckého paliva dokázalo docílit teploty 800 až 1000 stupňů Celsia. V severní budově oheň prakticky nerušeně řádil 56 minut, v jižní 102 minut - a ocel ještě zbývající nosné konstrukce rychle měkla. Teroristé to měli spočítané dobře: když pevnost materiálu poklesla pod určitou mez, hmotnost několika desítek nejvyšších pater začala drtit ty pod sebou a dokonala dílo zkázy. Závěrečný kolaps netrval déle než 10 vteřin.
V hlavní příčině pádu je většina statiků a požárníků v podstatě zajedno: „Budova nemohla odolat palivu pro tryskové motory. Rychlý zážeh a vysoký žár způsobil, že ocel ztratila možná polovinu pevnosti a začala se deformovat. Hmotnost horních pater se přenášela na nižší a odstartovala dominový efekt, který vedl k rychlému zhroucení.“
9/11 Conspiracy
Zatímco civilizovaný svět po pádu WTC strnul v hrůze, muslimští radikálové slavili. Vedle toho se objevila i třetí interpretace, podle níž si dvojčata Američané ve skutečnosti zbourali sami. Hypotézu známou jako 9/11 Conspiracy poněkud paradoxně šíří také islamisté a jejich sympatizanti, přestože tím vlastně shazují největší úspěch svého boje.
Podle zastánců konspiračních teorií spáchala vláda USA hromadnou vraždu vlastních občanů, aby měla důvod k dalšímu zbrojení, kvůli získání pojistného, nebo prostě proto, že budovy chátraly a výbuch je levnější než šetrné rozebrání uprostřed velkoměsta. Podle jedné verze pouze vláda nechala teroristy nerušeně jednat, podle jiné zbouraly zpravodajské služby oba mrakodrapy samy.
Zastánci těchto teorií tvrdí, že mrakodrapy spadly nápadně snadno, že v troskách se našly stopy výbušnin, že nosné prvky budov byly naříznuté atd. Většina skutečných specialistů v daném oboru naopak soudí, že energie nárazu letadel a žár leteckého paliva (nebo jen samotný oheň) k výslednému efektu úplně stačily.
Podobné je to i s nálezem "výbušnin" v troskách. Analýzy sice opravdu objevily stopová množství prvků nebo sloučenin, které se vyskytují ve výbušninách - ale i v nespočtu dalších věcí běžného použití. Například síru...
Většinou je také těžké se dopátrat zdrojů informací, z nichž zastánci konspiračních teorií čerpají. Někde sice bývají uvedené i odkazy dodávající jim punc bezmála vědecké práce, téměř vždy ale vedou k autorům, kteří jsou experty na něco úplně jiného. Tedy k nic neříkajícím jménům, ke stránkám neznámých obskurních organizací nebo k anonymním webům, jejichž provozovatelé necítí potřebu o sobě cokoliv prozrazovat.
Tajemství budovy č. 7
11. září se nezřítila jen Dvojčata, ale i několik sousedních objektů. Pozornost příznivců konspiračních teorií přitahuje zejména 47patrová budova známá jako 7WTC - hlavně proto, že v ní mělo svá pracoviště několik vládních agentur, včetně CIA a ministerstva obrany. Konspirátoři v tom vidí zametání stop, i když se zatím neshodli, po čem přesně. Objevila se také svědectví lidí, kteří údajně slyšeli uvnitř 7WTC exploze už před nárazem letadel do Dvojčat. Pohříchu však šlo o svědectví anonymní a neověřitelná.
Podle oficiálního vyšetřování pád 7WTC bezprostředně nezpůsobily těžké trosky z Dvojčat, které na mnoha místech prorazily obvodový plášť, ale až následné požáry. Jejich devastaci nosné konstrukce ještě zhoršil nedostatečně fungující požární systém budovy.
Respektovaný levicový intelektuál Noam Chomsky, který mezi příznivce George Bushe rozhodně nepatří, o konspiračních teoriích řekl: „Proč by lidé jako Bush, Cheney nebo Rumsfeld podstupovali tak strašné riziko a obětovali perspektivu svého klidného stáří? Kvůli ropě? Nebo kvůli Izraeli? Neexistuje nic, co by to mohlo vyvážit. Dokonce i kdyby byli schopní něco takového zorganizovat, je spousta možností, jak stejného efektu docílit s miliónkrát menším rizikem. Osobně bych raději riskoval s Monikou Levinskou, než něco takového.“
S využitím Wikipedie
