Vážení a milí čtenáři, chtěla bych Vám napsat pár řádek o nedávné příhodě. Před nějakým časem jsem kontaktovala organizaci na čtyři písmena, která se u nás zabývá dobrovolnictvím. Měla jsem zájem přispět svou troškou a potěšit babičky a dědečky třeba předčítáním. Po dnešní schůzce se můj názor na tuto organizaci zásadně změnil.
Na setkání jsem přišla o pět minut dříve a byla jsem na to velmi důrazně upozorněna. Po příchodu jsem byla koordinátorkou vyzvána, abych si sama nalila vodu, pokud mám zájem. Hovor s takovou arogancí s člověkem, který přichází nabídnout svůj volný čas, mě opravdu překvapil. Po prvních pár slovech, kdy mi bylo vytýkáno, že jsem se nedostavila se širokým úsměvem, jsem byla vykázána pryč. V nastálé situaci jsem již nemínila zdržovat zejména sebe a už vůbec paní koordinátorku. Nejsem si zrovna jista, zda je to člověk na správném místě, protože dle mého skromného mínění s takovým přístupem mnoho dobrovolníků nezíská.