Podzim se vyznačuje také tím, že místo ptáků, kteří odletěli do teplých krajin, přiletěli havrani, a do svých zimovišť se postupně vrátili z chat a chalup důchodci se svými hafany. Tím se zvýšila ostraha místních objektů. I toho našeho. Bobina se konečně dočkala svého dlouho toužebně vyhlíženého parťáka Dixíka. Vždyť ve dvou se to lépe táhne. A společná lumpárna způsobí dvojnásobnou radost.
„Dixi, nejdřív ale budem dělat jakoby nic.“
„A teď už pojď! Na zahradě je na podzim tolik práce. Zahrad – ničení mě vyloženě baví.“
„Nevím, kam dřív skočit. Pomoz mi! Je potřeba taky zkontrolovat přívodní kabel od elektřiny a rozmontovat hadici.“
„Ta naše Ála si včera zpívala: Skákal pes přes oves, když tady stavěla ten směšnej plůtek. Nevím, co tím sledovala, a už vůbec nechápu, proč na mě tak pomrkávala při sdělení, že za ním šel myslivec. Naopak hop, a skákal dále, mi přišlo docela inspirativní. Tak jsem těch osumdesát čísel hned dala z místa, ale dneska mě to už nebaví přeskakovat. Rozmontujem ho a vykopeme další příkop. Příkopů není nikdy dost. Když je napustíme vodou, docela dobře se ubráníme i nájezdu pirátů.“
„Hele, podívej, co to sem dala. Piáno. Hmmm, možná už vyměkla, a chce nám konečně udělat v obýváku pořádnej pelech. Mrknem se, jestli je to na transport dobře zabalený.“
„Na tu termotašku kouknem pro jistotu taky, co kdyby v ní byla bomba. Ve zprávách pořád říkaj, abysme dávali pozor na opuštěná zavazadla.“
„Zdá se, že v týhle rodině se pes vděku nedočká. My se staráme o její bezpečnost a ona, místo aby byla ráda, na nás hrozí koštětem a křičí, že chce bít psa, ale nemůže najít žádnou hůl. Prej že život je pes a ona má s náma psí život. Ať si dáme pozor, že tu v nejbližší době určitě nějakej pes chcípne. Tak pojď radši domu, tam budeme mít chvilku klid. A jen tak mimochodem, jsou tam hrozně príma bačkory.“