Chápu, že v domově jsou dětí třeba nemocných rodičů, kteří se postarat nemohou. Přimhouřím oči i nad rodiči, kteří jsou toho času ve vězení. V domovech jsou ale i dětí recidivistů a uživatelů drog. Je spousta slušných lidi toužících marně po dítěti. Opravdu by nebylo ve prospěch dětí takových rodičů dát je k adopci nebo aspoň do pěstounské péče? Celý život slýcháme, že jsou vždy upřednostňováni vlastni rodiče, i když problemoví.
Například moje známá celý život toužila po dítěti, vlastní mít nemohla a protože neměla partnera, neměla na adopci šanci. Opravdu by nebylo ve prospěch nějakého dítěte žít u milující matky bez otce, než trávit celé dětství v domově, kde mu ta vlastní jednou ročně pošle pohlednici a nevezme si ho ani na vánoce domů?
A ještě jeden docela velký problém k zamyšlení. Konají se sbírky vánočních dárků pro děti z dětských domovů. Nic proti tomu, ale v naší zemi dnes žije i dost dětí u rodičů, kteří zápasí s každou korunou, a takové možná ani vánoční dárek nedostanou na rozdíl od těch z domovů, na které se dostane dáreček od domova i ze sbírky. Bohužel, je asi těžké takové děti dohledat. Ne každý dokáže své problémy zveřejňovat.
Proto bych na závěr chtěla říci, mějme oči otevřené a nebuďme lhostejní k tomu, o čem třeba víme ve svém okoli, třeba vime o týráném dítěti nebo se nějaké malé dítě toulá po okolí. Nebo víme o matce samoživitelce, která potřebuje pomocí. Nebuďme lhostejní. Nemlčme.
Na závěr přeji všem zdraví a život plný lásky.