Máš v očích nebe blankyt.
I noční hvězdy třpyt.
Lákavé objetí tepla.
A v úsměvu svém klid.
Čekat chci třeba tisíc let.
K tichu se modlit v chrámu.
Usnout a probudit se za těch tisíc let
však probudit se k ránu!
Tuto báseň (akrostich) jsem napsala ve dvaceti, když jsem se aktivně zajímala o poezii. Teď se k psaní poezie vracím a kruh se uzavírá.
