Jeden obyčejný den
Fotografie pod článkem: Soňa Prwchfeldová

Jeden obyčejný den

14. 1. 2024

Máme nový rok. Věřím, že bude k nám příjemný a my se mu za to odvděčíme tím, že nebudeme ze spousty věcí naštvaní. Zejména z těch, které nemůžeme změnit, či výrazně ovlivnit.

Den za dnem se střídá a každý den je originální, nejvíce je to zřejmé na obloze, na počasí, na nás, s jakými pocity vstaneme a jak nám je. Tak třeba mně není jeden den dobře, lítá mi tlak, většinou má tlakovou výš, přesto, že venku mrzne, až praští. A já si musím dám oraz a zůstat doma. Je to pro mě promarněný den, chybí mi vzduch, kroky v přírodě. Jak je mi lépe, šup ven a uvědomím si, jak je krásné, když zase mohu dělat, co chci a co mě baví.

Včera byl nádherný den, i když poněkud mlhavý. Obloha měnila barvy spíše do modra. A tak jsem šla a šla po polní cestě, po cyklostezce, až jsem došla do Bíliny, mezi paneláky. Navštívila jsem nemocného přítele, myslím, že byl radostně překvapen, když viděl moje psí krasavice, obě dvě. I když si voláme dennodenně, přesto pár slov osobně je o něčem jiném. 

Vracela jsem se nazpátek obdobnou cestou, holými stromy prosvítají obce v okolí a když nesvítí slunce, tak je ta příroda smutná. A opět přemýšlím, jak se mění krajina okolo nás, zejména v těch místech, kde se těžilo uhlí, vyvážely se hlušiny, ty se pak pokryly ornou půdou a zasadily se stromy. Někde zůstaly jen louky, nebo vznikala jezírka, ve kterých jsou i ryby. A tak chodím okolo těch stromů, které pamatuji při výsadbách a dnes je to smíšený les, někde zarostlý a úkryt v něm mají srnky a louky jsou hodně rozryty nájezdy divokých prasat. Je chvályhodné, že to, co člověk poničil, zase dokáže napravit. Dívám se na ty zázraky, na ustavičný životní koloběh, s jeho zákonitostmi.

Přece jen mě něco překvapilo na zpáteční cestě. Nejen, že mi nad hlavou poletovali ptáci, na stromech seděli dravci a vždy mi uletěli, ještě jeden neidentifikovatelný předmět mě překvapil. Nade mnou se objevilo něco blýskavého, podlouhléhlo, tak jsem se snažila to zachytit, ale najednou to zmizelo, rozplynulo se to, neznámo kam. No, kdyby se to sneslo níže, asi bych omdlela. Že by UFO?  Tak jsem měla v nohách 10 poctivých km. A dobrý pocit z výšlapu. Jeden docela obyčejný všední den.

Nechci psát o smutných věcech, které nás a naše přátele někdy krutě semelou. Jen si myslím, když jsou dny, ať slunečné, či zamračené, berme je s vděčností a prožívejme je, jak nejlépe umíme. 

Přeji nám všem, dobré prožívání tohoto roku. ♥

 

 

Můj příběh příroda životní styl
Hodnocení:
(5.2 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.