V Česku chybí dostatečná kontrola jakosti mléka i mlékárenských výrobků, říká Jaromír Malý, „vynálezce" Termixu
Jaromír Malý. FOTO: Šárka Andrlíková

V Česku chybí dostatečná kontrola jakosti mléka i mlékárenských výrobků, říká Jaromír Malý, „vynálezce" Termixu

27. 2. 2024

S panem Jaromírem Malým se znám již pěknou řádku let. Byl už od roku 1975 naším víkendovým a prázdninovým sousedem až do roku 1993, kdy jsme se nastěhovali do obce natrvalo. Chci vám přiblížit jeho nemalou zásluhu o náš mlékárenský průmysl.

Nejprve nám prozraďte některé důležité etapy vašeho curiculum vitae...
Narodil jsem se 11. 5. 1927 v rodině malorolníka v Morkovicích – Sližanech. Měl jsem staršího bratra, který zemřel ve věku 92 let, mladší sestra zemřela ještě mladá. Studovat jsem začal až po válce, nejprve dvouletou hospodářskou školu v Kroměříži a pak čtyřletou střední mlékárenskou školu tamtéž, kterou jsem dokončil maturitou v r. 1951. Po absolvování vojenské prezenční služby za ministra Alexeje Čepičky v letech 51 – 53, a to by bylo na samostatné povídání, jsem nastoupil v září 1953 jako vedoucí mlékárny zde v obci.

Tím jste se stal zdejším občanem, kterým jstei již přes šedesát let až doposud?
Ano, přesně tak. Nejprve jsem bydlel v domě na návsi, kde je dnes čalounictví – tehdy byl v majetku mlékárny. Za touto nemovitostí byla i hospodářská část s přidruženou živočišnou výrobou. V roce 1955 jsem se oženil se slečnou Věrou a přestěhoval jsem se na č. 15 (do Kouta), kde bydlím dodnes. Měli jsme dvě děti, staršího Jaromíra a mladší dceru Věru. Dnes jsem již 4násobným dědečkem a dokonce i pradědečkem.

Zajímalo by mě, co v té době místní mlékárna vyráběla a proč byla zrušena?
Jak je z historie obce známo, mlékárna byla uvedena do provozu v roce 1900 a já jsem byl, bohužel ,jejím předposledním vedoucím – pouhé dva roky. Byly to perné roky. Výkup mléka činil 6 – 8000 litrů na den a vyráběli jsme kmínový a obyčejný Romadur, smetanový sýr, měkký a průmyslový tvaroh. Ten jsme dodávali do Loštic na výrobu Olomouckých syrečků a společně se smetanou jsme jej zasílali do Bystřice pod Hostýnem na výrobu másla. Upravené mléko jsme pak posílali do ostravské mlékárny. Problém byl v tom, že jsem ještě odpovídal za přidruženou výrobu, kde jsme chovali 170 ks prasat a 20 ks býků. Zajišťovat provoz tohoto pracoviště krmivem bylo velice náročné, vzpomínám si, že jsme jeden čas krmili vepře neprodaným Romadurem, i to se v tehdejším (plánovaném) hospodářství stávalo. Já jsem v roce 1955 z místní mlékárny odešel do mlékárny v Bystřici pod Hostýnem, naše mlékárna pak existovala ještě dva roky, kdy bylo v rámci centralizace výroby technologické zařízení převedeno právě do mlékárny v Bystřici.

Jaká byla vaše další mlékárenská anabáze?
Jak jsem již řekl, v podniku Východomoravské mlékárny v Bystřici p. H. jsem pobyl další tři roky a v letech 58 – 60 jsem pracoval jako technolog v mlékárně, která pracuje doposud v Kroměříži při SPŠ mlékárenské. Moje poslední pracoviště, kde jsem pracoval 27 roků, byl n. p. Lacrum Brno, kde jsem v roli hlavního technologa pracoval na ředitelství tohoto mlékárenského gigantu až do důchodu.

Říká se o vás, že jste mj. vynálezcem Termixu. Jak je to?
K tomu asi toto. Při své funkci hlavního technologa jsem měl na starosti inovovat výrobu, zkoušet nové výrobní postupy atp. Zkušenosti jsem sbíral ze zahraničních cest, ať to bylo Rakousko, Švýcarsko, Francie, Itálie či Německo. Právě v posledním jmenovaném státě jsem získal podnět na tzv. termizovaný tvarohový dezert, který u nás později dostal název Termix. Celý postup zavedení do výroby tedy není jen moje zásluha; aby mohli zákazníci na začátku 70 let ochutnat vanilkový, čokoládový či ovocný Termix, spolupracovaly kolektivy poloprovozu, laboratoře a výroby. Dnes, pokud to sleduji, vyrábí Termix, ale až od roku 1976, mlékárna v Poděbradech a také v Kuníně.

Ve které mlékárně se tyto nápady uskutečňovaly?
Moje experimentální pracoviště bylo ve Zlíně (dříve Gottwaldovská mlékárna v Prštném), kde jsme experimentálně zkoušeli různé druhy syrovátkových nápojů, asistoval jsem u vzniku plísňových sýrů na způsob camembertu v mlékárně Polná u Jihlavy, zaváděl jsem výrobu mražených krémů ve Zdounkách, např. mražený tvarohový krém Míša – ten je populární dodnes. Těch nápadů bylo víc, některé výrobky se již nedělají, jiné existují pod jinými názvy.

Jak se díváte na mlékárenský sortiment dnes?
Po roce 1990 nastaly v mlékárenském průmyslu, jako všude jinde, velké změny. U mlékárenských výrobků k horšímu. Chybí dostatečná kontrola jakosti mléka i mlékárenských výrobků. Některé nemají dostatečnou dobu zrání, nedodržuje se deklarované složení, což má za následek pronikání zahraničních výrobků na náš trh. Stačí se podívat v marketech do oddělení např. tvrdých sýrů, kde vévodí sýry zahraniční. Určitou dobrou úroveň mají zatím naše tavené a plísňové sýry (Hermelín) a také kvalita českého másla a jogurtů je bezkonkurenční. Evropskou výjimku mají nenapodobitelné Olomoucké tvarůžky a snad různé krajové speciality, ale to už nejsou výrobky průmyslových mlékáren. Např. jen na Moravě byly zrušeny velké mlékárny Zlín, Znojmo, Nedakonice, Břeclav, Třebíč, Brno, Ostrožská Nová Ves, Zdounky. Mají na to vliv vysoké výkupní ceny mléka a s tím souvisí u nás malé dotace do zemědělství, malá produktivita i důsledky nedostatečné automatizace výrobních a zpracovatelských závodů. Na území České republiky funguje až 38 mlékárenských společností se zahraniční účastí Německa, Francie a Itálie, které válcují české mlékárny, jež dosud vyrábějí 60 % produkce mléčných výrobků na našem trhu.

Čím se bavíte v důchodu, předpokládám, že už mlékařinu neděláte?
Ne tak docela. Před pár lety jsem byl zařizovat jako pracující důchodce technologii výroby sýrů Kaškaval ve Slovenské Lubči. Je to pařený sýr a závada spočívala ve špatném obsahu tuku v sušině. Tuto chybu jsem pomohl odstranit tím, že jsme vyzkoušeli pařičky z Maďarska, a podařilo se. Jinak se zabývám důchodcovskou činností. Pečuji o domácí zvířectvo, sad a zahrádku, zajímám se o sportovní dění – fotbal, pracoval jsem v minulosti v místním výboru TJ Moravan, pomáhal jsem znovu založit v naší obci TJ Sokol, takže mám těch zájmů vícero. A životní krédo? Hýbat se! To je stále být v pohybu, nekouřit, pít a jíst s mírou a radovat se ze života.

 

 

 

 

potraviny rozhovor Soutěž - zima 2024
Hodnocení:
(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA