S alkoholem je to podobné jako s kouřením – starší generace ho považuje za běžnější součást života než mladí lidé. A právě lidé ve středním a vyšším věku si proto častěji zkoušejí, zda bez alkoholu vydrží, zda je pro ně jen prostředkem k uvolnění a zábavě nebo už jejich vztah k němu zavání závislostí. Akce Suchej únor se letos konala už po dvanácté a celkem se jí za tu dobu zúčastnilo dvacet šest procent dospělých Čechů a Češek.
„Výsledky výzkumu naznačují určitý trend omezování konzumace alkoholu v České republice. Meziročně poklesl podíl nejsilnějších pijanů, naopak mírně vzrostl počet těch, kteří uvedli, že nepijí vůbec. Lidé jsou dnes již informovanější o negativních dopadech nadměrné konzumace alkoholu na zdraví, trendem je zdravější životní styl. Výsledky výzkumu zároveň potvrzují, že dnešní mladá generace pije alkohol méně než generace jejich rodičů,“ komentuje výsledky akce socioložka Hana Friendlaenderová z agentury Nielsen, která se na průzkumu podílela.
Kampaň Suchej únor je rok od roku známější, zapojují se do ní známé osobnosti, řada velkých firem a jde o ukázku toho, že vztah společnosti k alkoholu se mění.
„Za mého aktivního pracovního života se pilo i na pracovištích. Když někdo slavil narozeniny nebo něco jiného, bylo běžné po pracovní době vytáhnout láhev. Dělalo se to tak i v jiných kancelářích zcela běžně. Ne, že bychom se opíjeli, ale prostě k oslavám alkohol patřil. Když jsme se o tom bavili se synem, nechápal. Říkal, že u nich ve firmě by nyní nikoho ani nenapadlo vytáhnout flašku, že by za to byl jasný vyhazov. Ostatně na něm pozoruju, že pije výrazně méně než já,“ vypráví sedmašedesátiletý Radek, který celý život pracoval v projekční kanceláři. Říká, že zatímco on si s manželkou v létě ke grilování rád otevře láhev vína, jeho syn a snacha přitom pijí nealko.
Podobnou zkušenost má jednapadesátiletá Petra, učitelka: „S kolegyněmi chodíváme v pátek na víno. No přiznávám, nejde o jednu skleničku. Prostě potřebujeme po týdnu trochu upustit páru. Všechny jsme plus minus v podobném věku, pár kolegyň má k šedesátce. Mladé kolegyně s námi nechodí, alkohol nepijí.“ Rozdíl v přístupu k alkoholu mezi generacemi pozoruje i doma. „Moje čtyřiadvacetiletá dcera alkohol nepije vůbec. Hlídá si co jí, co pije, cvičí, ve srovnání se mnou žije nesmírně zdravě, to já ve čtyřiadvaceti dost pařila. Myslím, že to s mladými není tak špatné, jak se říká, tedy, co se týká pití alkoholu a kouření jsou určitě vzornější než naše generace. I když na druhé straně jedna nebo dvě sklenky vína nepřipadají jako nic špatného, myslím, že k uvolnění se a k oslavám prostě patří,“ říká.
Celkově ale Češi stále patří k největším pijanům na světě.
„Suchej únor má smysl, protože jde o dlouhodobou kampaň, která získala pozornost veřejnosti. Je důležité upozorňovat na to, že alkohol sebou nese významná zdravotní rizika, ačkoliv je nesprávně považován za lehkou drogu. Česko se dlouhodobě řadí k zemím, ve kterých se vypije nejvíce alkoholu na hlavu na světě. Navíc máme nejvyšší počet dětí pod šestnáct let, které již stihly přijít do styku s alkoholem, a to nejčastěji z rukou rodičů,“ uvedl národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Pro někoho je Suchej únor příležitostí ověřit si, zda je schopen měsíc nepít a tím si ujasnit svůj vztah k alkoholu, pro jiného je třeba už první krok k tomu, aby svůj problém s alkoholem řešil. Každopádně to, že běží už dvanáct let a zapojuje se do něj rok od roku více lidí, naznačuje, že alkohol je pro většinu Čechů běžnou součástí života a zároveň si mnoho z nich uvědomuje, že toto kamarádství lehce může přerůst ve velký problém.
