Galerie Magnus Art v Praze 8 Karlíně v oblasti bývalé Rustonky naproti Invalidovně zde již byla představena (www.i60.cz/clanek/detail/33433/kubisticky-nabytek-v-galerii-magnus-art). Klade si za cíl představovat hodnotné sbírky, jejichž základem je české, ale také světové umění. Záměrem je podpora ambic zkušených i začínajících sběratelů. Protože umění obohacuje, a to nejen stěny, ale především myšlenkové a vědomostní obzory. Aktuálně v této galerii probíhá dvougenerační výstava umění ze soukromé sbírky Bejšovec & syn, otce Jana a syna Johana.
Jan Bejšovec sám sebe označuje jako Švéda, který žije v Česku. Narodil se v Duchcově v roce 1965, ale v průběhu základní školy se rodina přesunula do pražské Troji. Do Švédska emigroval ve 20 letech. V Göteburgu studoval kybernetiku a současně pracoval jako pomocná síla v cukrárně československého cukráře Rudolfa Linky. Část studia strávil v USA. I když získal švédské občanství, nyní za domov považuje Prahu. Už v dětství propadl střádání různých artefaktů. Sbíral verneovky (jeho první vážnou sbírkou byl pokus mít všechna česká vydání Julese Vernea), známky, komiksy ze žvýkaček, v dospělosti se jeho vášeň přelila do oblasti výtvarného umění. Ve Švédsku začal obcházet aukce a z dnešního pohledu za směšné ceny kupoval grafiky a grafické listy od Salvadora Dalího, Pabla Picassa či Andyho Warhola, čímž vznikl základ sbírky, která je jeho celoživotní vášní. Říká, že sbírá bez konceptu. Zásadní je, aby se mu díla, jimiž se obklopuje, líbila.
Do Česka se vrátil v roce 1993. Věnuje se i sbírání vína a začátkem roku 2006 on, malíř Stanislav Diviš, režisér Jan Hřebejk, restauratér Tomáš Karpíšek, grafik Aleš Najbrt, umělecký fotograf Tono Stano a režisér David Ondříček společně založili společnost Wine Club s.r.o. (IČ 27412008) a otevřeli vinárnu Bokovka, která byla původně do roku 2014 v Pštrossově ulici. Pak se přestěhovala do polozapomenutého dvorku s pavlačí na adrese Dlouhá 37, Praha 1, kde je dosud (viz www.bokovka.com/cz/historie-bokovky/).
Jan Bejškovec se v průběhu 40 let zařadil k nejvýznamnějším sběratelům a popularizátorům umění u nás. V jeho sbírce lze najít jak díla z dvacátých či třicátých let dvacátého století od Václava Bartovského, Aloise Bílka, Věry Jičínské či Vojtěcha Tittelbacha, tak od současníků jako je Jaroslav Róna, Jiří Černický, Stanislav Diviš, Jaromír 99 nebo Petr Nikl, nechybí ani klasici jako jsou Kamil Lhoták nebo Karel Černý, ale ani unikátní grafiky velikánů světového umění Davida Hockneyho či Luciana Freuda. Nyní velkou část této sběratelské kolekce přesunul z bytu na Smíchově do galerie Magnus Art. K umění zároveň vede i svého dnes jedenáctiletého syna Johana. Také z jeho pokojíčku plného děl od Zdeňka Buriana, Siegfrieda Herze, Krištofa Kintery, Josefa Lady či Karla Malicha byla některá díla přesunuta do karlínské galerie.
Výstava v galerii Magnus Art je okouzlující právě pro rozmanitost vystavených děl. Celkový záběr na přízemí galerie ilustruje úvodní fotografie k článku. Přehled všech vystavených autorů je uveden na panelu. Za sebe jsem do článku vybral fotografie děl Zdeňka Sýkory (Linie č. 140), Michaela Rittsteina (Národní třída), Jana Švankmajera (Pracující hmyz), Jana Hýska (Juanovo snění III) a Jaroslava Rónu (Červená žirafa).
Někde Jan Bejškovec vedle autora a názvu díla popisuje svůj vztah k nim. Např. k obrazu Bretagne od Jana Zrzavého uvádí: na tento obraz jsem se chodil dívat k příteli mého tatínka od svých 14 let. Když jsem o téměř 40 let později měl možnost ho koupit, považoval jsem to za zázrak. U menšího obrazu Vichřice od Františka Muziky (olej 15,5 x 23,5 cm) zase uvádí: Muziku ze 40. let jsem si dlouho přál, ale všechna větší plátna byla nesmírně drahá. Trvalo poměrně dlouho, než se mi naskytla příležitost koupit tento malý formát. U zmenšené plastiky Kafka od Jaroslava Róny, která je umístěna v originální velikosti od prosince 2003 vedle Španělské synagogy na Praze, uvádí: před velkou variantou této skulptury se denně vyfotí tisíce turistů. Pro mě je to ikonická plastika, která představuje jeden ze symbolů dnešní Prahy. U Jaroslava se mi podařilo zamluvit si její poslední odlitek. Když má být někde vystavena, odkazuje Jarda na mě, on sám ji nemá.
Ve zvýšeném patře galerie je pak vystaven trojrozměrný objekt z litiny Hlava od Karla Nepraše. U něho je uvedeno: můj nejtěžší sbírkový předmět. Unést ho v jednom není jednoduché. A podobně si lze číst tyto poznámky i u dalších vystavených děl. Ve zvýšeném patře je zároveň vystaven i výběr děl ze sbírky jeho syna, např. Medvídek od Stanislava Diviše či Ferda pomáhá s hygienou od Ondřeje Sekory.
A který obraz by Jan Bejškovec nikdy neprodal? Poslechněte si rozhovor s ním z února 2022 v Nočním Mikrofóru na českém rozhlasu Dvojka: www.mujrozhlas.cz/nocni-mikroforum/ktery-obraz-nikdy-neprodal-premysli-sberatel-umeni-jan-bejsovec
Sbírka dvou generací je k vidění až do 13. července 2024 od pondělí do soboty mezi 12 až 20 h, pochopitelně zdarma díky J&T bance. A ještě dvě drobné rady na závěr: vchod do galerie je zřejmě z bezpečnostních důvodů uzavřený a na pracovnici galerie se musí zazvonit. A až si prohlédnete sbírku v přízemí i zvýšeném přízemí, požádejte pracovnici, ať vás ještě zavede spojovací chodbou do sálu v 1. patře banky, kde jsou vystavena další díla. Ona totiž musí zavolat ostrahu, aby odblokovala průchod do banky.
Přeji všem příjemný zážitek z této skutečně pozitivně na člověka působící výstavy.
Zdroje:
vlastní fotografie Dušana Brabce
