Stanislav Zima: Fenomén dovolené u moře je u Čechů tak silný, že si na ni lidé ušetří za každé situace
Ilustrační foto: Pixabay

Stanislav Zima: Fenomén dovolené u moře je u Čechů tak silný, že si na ni lidé ušetří za každé situace

20. 4. 2024

Příjmy z cestovního ruchu v Česku jsou silně pod průměrem zemí Evropské unie. Český cestovní ruch má přitom velký potenciál růstu. "Peníze leží na ulici, jen je potřeba naučit se je zvednout," říká v rozhovoru Stanislav Zima, poradce ministra pro místní rozvoj v oblasti cestovního ruchu.

Dá se říct, které destinace letos v létě budou mít Češi v největší oblibě?
Já si myslím, že tam k velkému posunu nedochází. Spíše přibudou destinace, které dříve nebyly s létem spojovány. Příkladem je Rakousko, nebo Polsko. V těchto případech je to dáno celkovým oteplováním. Teplota vody v rakouských jezerech je o dva stupně vyšší než to bylo před pár lety a pobřeží Baltu začínají naši dovolenkáři znovu navštěvovat. Turisté tak objevují země, které si dříve s typicky plážovou letní dovolenou nespojovali. Nicméně ve středu zájmu stále zůstává Řecko, Turecko, Egypt, Tunisko nebo Itálie. Tyto země si mezi Čechy vytvořily svoji klientelu, která se tam každoročně vrací. A samozřejmě nesmíme zapomenout na Českou republiku, kde se velmi zvedla kvalita služeb a možností trávení volných dnů.

Nebude ovlivněna návštěvnost Egypta válečným konfliktem v Gaze?
Podle současných předprodejů zájezdů to v případě Egypta vypadá na stagnaci zájmu. Mohou pro to být dva důvody. Jedním z nich je zmiňovaný konflikt v Gaze, který velmi omezil letovisko Taba a druhý může být skutečnost, že počet zájemců o méně aktivní tzv. „rezortovou“ dovolenou se vyčerpává. Spousta lidí dnes vyhledává možnost volného pohybu v cíli své dovolené. Egypt umožňuje poznávací organizované zájezdy a individuální turistika se tam příliš nedoporučuje. Na druhou stranu Egypt pro Evropany vždycky byl, je a bude nejdostupnější celoroční destinací s možností koupání v moři i během zimních měsíců. Letní sezóna tak není pro Egypt tak klíčová jako například pro Řecko.

Je pravda, že Chorvatsko vysokými cenami začalo návštěvníky odrazovat?
Chorvatsko dlouhé roky usiluje o to, aby se stalo jinou destinací, než jak ho vnímají Češi. Posouvá služby na vyšší kvalitu. Staví se čtyř a pětihvězdičkové hotely. Rekonstrukce zvedají ubytování a služby vždy o stupeň výše. Prozatím to vyrovnává privátní ubytování v apartmánech, kde ten nárůst cen není tak markantní. U hotelů jsou ceny již nad Řeckem a mnohdy i nad Itálií. Chorvatsko přestává být levnou destinací, je to dlouhodobý záměr Chorvatů. Mají v porovnání s ostatními evropskými destinacemi velmi krátkou sezónu a jednou z cest, jak výnos z turismu zvýšit, je potom vyšší kvalita služeb a s tím související vyšší ceny.

Podepisuje se na cestovním ruchu složitější ekonomická situace?
Nemyslím si. Ani loni se do zájmu o cestování nepropsala. Tam se ještě ukazoval syndrom odložených dovolených. Fenomén letní dovolené u moře je v Česku tak silný, že si na ni lidé prostě ušetří. Odraz přísnější ekonomické situace se podle mého soudu ukáže až v případě zimních pobytů 2024-2025. Lyžařská střediska zdražila ve všech ohledech, počínaje skipasy a konče cenami služeb na místě.

Zvyšuje se počet lidí, kteří si zařizují dovolenou individuálně?
Doba covidu přinesla to, že se zvyšuje počet lidí, kteří si plánují a zařizují dovolenou sami. Cestovní kanceláře pracují na principu, že si dovolenou kupujete dlouho dopředu. To bylo za času pandemie složité, a tak se rozmnožilo procento individuálních turistů. Nastal efekt sněhové koule. Lidé si řekli, když to zvládl soused, tak my to zvládneme taky. A pustili se do toho i ti, kteří na to dříve neměli odvahu. Jen bych chtěl upozornit na potřebu kvalitního cestovního pojištění a na nutnost zaregistrovat se při cestách do zahraničí do systému DROZ, provozovaného Ministerstvem zahraničí ČR. To poskytuje našim občanům nutnou pomoc v době živelné katastrofy či nenadálých událostí, například politického charakteru v zemi pobytu. Na druhou stranu, vždy budou existovat lidé, kteří si rádi uvaří doma a jiní, kteří jdou raději do restaurace. V tomto duchu je cestovní kancelář ta restaurace.

Záběr z hradu Loket Foto Pavel Haž.JPG
Pohled z hradu Loket. FOTO: Pavel Haž

 

Jaké rezervy má v cestovním ruchu Česko?
Obrovské. V Česku vytváří cestovní ruch, myšleno příjezdy turistů a domácí turistika, něco málo přes 2,2 % HDP. Průměr evropské unie je více než 10 % podílu cestovního ruchu na HDP. Těch 10% zvedají premianti jako je Řecko a Španělsko, kde tento podíl dosahuje až 20% HDP. Myslím si, že je to velká výzva pro politickou reprezentaci začít vnímat cestovní ruch jinak. Je to bezesporu normální odvětví, je to prostě průmysl. Ve spoustě zemí je takto chápán, cestovní ruch má svoje ministerstvo a svého ministra. V Evropě, ať chceme nebo ne, dochází k reorganizaci průmyslu, k jeho utlumení. Nová pracovní místa mohou vznikat ve službách, kam cestovní ruch patří. Důkazem nepochopení cestovního ruchu jako takového, jsou spory, kam ho u nás zařadit. V minulosti byly snahy podřídit ho pod ministerstvo kultury, nebo pod ministerstvo průmyslu. V současné době spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj. Cestovní ruch přináší pracovní příležitosti a peníze i do regionů, kde průmysl není, nebo nemá šanci růst. Domácí cestovní ruch vytváří na 220 tisíc pracovních míst. Jednou tolik například než zemědělství, kde je nyní na 90 tisíc pracovníků.

Jaká opatření by pro cestovní ruch u nás pro jeho růst bylo zapotřebí udělat?
Já si myslím, že především je lidově řečeno třeba vykolíkovat hřiště. To znamená správně nastavit podmínky pro všechny subjekty. Nemusí to být nutně spojeno s velkými investicemi. Dobrá pozice je, že Česká republika má v ruce kvalitní karty. Leží v centru Evropy, je vnímaná jako bezpečná země, což není ani v Evropě samozřejmost. Pořád ještě je u nás pro cizince cenová úroveň příznivá. U přeshraniční turistiky máme obrovskou rezervu. Je to otázka vhodné prezentace. Cestou je podpora vzniku nových leteckých spojení, a to i ze vzdálených zemí. Velká výzva je, jak zajistit, aby byl cestovní ruch více rozprostřen po celé republice. Nesmíme se spokojit s příjezdy do Prahy a výlety do Českého Krumlova či Karlových Varů. To samozřejmě souvisí s výstavbou infrastruktury a kvalitou dálniční a silniční soustavy. Lidé rádi cestují za památkami, přírodou, do hor ale i do lázní. Máme rozhodně co nabídnout. Tyto věci budou stále více hýbat ekonomikou. Jde o to, aby politici v této oblasti nepůsobili pouze verbálně, ale i fakticky.

Je obecně známo, že se v Česku nedaří získat poplatky z ubytování u soukromých pronajímatelů. Děje se v této věci něco?
Povinnost přihlásit pronajímaná lůžka a platit ubytovací poplatky je u nás daná. Se samotným výběrem to je již horší. Existuje disproporce, kdy hotely, penziony tyto poplatky řádně obcím platí. A u soukromých poskytovatelů ubytovacích služeb využívajících platformy je situace horší, lépe řečeno špatná. I to je úkol – zajistit rovné podmínky podnikání pro všechny subjekty na trhu. Je to nanejvýš potřebné, protože nevybrané prostředky chybí v rozpočtech obcí, což se promítá i do státního rozpočtu. V cizině každý, kdo pronajímá ubytování, ví, že musí poplatek z pobytu a daně platit. Tady to musí být také tak.

 

 

cestování dovolená
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

19%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%