Osada leží v údolí Studené Vltavy. Jdeme po žluté značce v loukách, podél Mlýnského potoka s četnými přítoky lemovanými blatouchy a malými vodopádky. Odbočujeme na modrou lesní cestu pod Stožeckou kaplí. Zde začíná naučná stezka. Příkrým stoupáním přes kameny a kořeny velikánů (býval tu prales, jsme v 1. pásmu NP a nesmíme odbočit ze stezky) se dostáváme ke kapli a studánce.
Stožecká kaple Panny Marie při prameni léčivé vody byla původně postavena r. 1791 kovářem J.Klauserem jako poděkování za vyléčení zraku. Voda je moc dobrá, doplníme zásoby a pokračujeme modrou a zkratkou k Studené Vltavě, kde si vymácháme unavené nohy. Ze Stožce odíždíme k Soumarskému mostu. Tam se vydáme po naučném okruhu k rozhledně. Teplé počasí posledních dní rašeliniště dost vysušilo. Seběhneme tentokrát k Teplé Vltavě, kde se zase osvěžíme ve studené vodě (nepociťujeme žádný rozdíl), vracime se na večeři a zasloužené pivo.
Druhý den volíme modrou značku z Lenory k soutoku Teplé Vltavy a Řasnice, která tvoří hranici s Německem. Vystoupáme k Hajného vyhlídce U májky, kde jsou pěkné výhledy a pojmenované vrcholy. Odbočíme na zelenou cestu, která vede lesem. Zastavíme na šancích, kde se nacházejí zbytky opevnění z třicetileté války. Přiblížíme se k řece u Soumarského.mostu a jdeme známou cestou ze včerejška kolem muzea vojenského opevnění se spostou bunkrů. U Dobré lávky se vyhýbáme mokřadům a značka nás zavede opět do lesa k vrchu Lískovec. Pod vrchem je Dřevěné srdce Evropy, výhledy na Volary a místo na selfíčka.
Vše jednou začíná i končí, je čas na návrat do civilizace. Odjížďime z Volar vlakem k autu a zase zpět na sever.