Litomyšl, famózní Lázně ducha a vyhlášené lavičky k tomu.

dobrá nálada a úsměv je nad všechny prášky a mastičky.

FOTKY JSOU SAMOZŘEJMĚ DO JEDINÉ MOJE

Na začátku nebylo nic, tedy z pohledu návštěvnosti. Pak nastal velký třesk a v řádu nanosekun, ,,

se začali návštěvníci scházet.

Někteří tak učinili doslova.

A samozřejmě i sjízdět. Někteří asi na delší dobu.

Zájezdů bylo neúrekom, jak říkají Slováci.

 

Parádní veteráni postupně přijížděli a

 

 

 

řadili se na svoje stanoviště.

 

 

Někteří přijeli na kole, které si přinesli na bradě,

ale šlo to i s nadšením došlapat.

Když se posuneme o pár cyklistických let dopředu, mnozí si ještě pamatují ozdobné výplety zadního kola.

Tohle znám, když někam dojedu, taky se vším nejdřív praštím.

Kdo chtěl být na místě dřív, přijel na závodničce.

Z Milevska dorazila celá tlupa,

včetně baby Jagy a

byli hodně slyšet.

Některá vystoupení byla poněkud komornější, ale

diváky zrovna tak zaujala.

 

 

Všude bylo kupa lidí, ale ani Alois Jirásek neměl žádnou protekci a musel počkat, až se nějaké místo uvolní.

I když... objevil se i sám voják v poli.

Celý město si pronajala dobrá nálada, a tak se různě se jezdilo,

 

korzovalo,

 

koupalo,

předvádělo,

nabízelo a

 

fotilo.

 

 

 

 

A všechny ty převleky, obleky, masky, kočárky, kola, atrakce a já nevím co ještě všechno, se potom zkoncentrovalo v průvodu.

 

 

část průvodu s Jeníčky a Mařenkami z Prodané nev

honorace

i prostý lid, všichni jedna rodina.

pilo se pivo

i víno,

jedlo skromně a

chutně.

Ať se na to podívám třeba z nadhledu,

tak po sečtení veškerého dění a programu, byly lázně ducha báječný.