Především pokud se přidá dlouhodobé zvracení, vysoká horečka, krvavá stolice, neustupující bolest břicha či konečníku nebo těžká dehydratace.
Zdrojem průjmu mohou být viry, bakterie, parazité nebo toxiny. Častý je přenos z osoby na osobu z kontaminovaného povrchu, ale nejčastější přenos bývá kontaminovanou potravou a vodou. Parazitární choroby jsou méně častou příčinou cestovatelského průjmu. Oproti bakteriální infekci se vyznačují spíše pozvolným nástupem a vleklým průběhem. Po návratu z dovolené mohou průjmy trvat i několik měsíců. Ohroženi jsou především cestovatelé navštěvující země s nízkým hygienickým standardem a horkým podnebím, uvádí informační portál www.labtestsonline.cz
Vyšetření stolice na prvním místě
„Především navštivte lékaře, který zhodnotí možné příčiny a potřebné vyšetření doporučí. Pokud jste byli v rizikových destinacích, je důležité provést výtěr z konečníku na bakteriologické vyšetření. Vyšetření stolice na parazity, případně sérologické vyšetření na parazity a mikroskopické vyšetření stolice na parazity event. jejich vajíčka,“ vysvětluje prof. MUDr. Jaroslav Racek DrSc z Ústavu lékařské chemie a biochemie v Plzni.
Další vyšetření může být provedeno společně nebo následně s vyšetřením stolice. Některá z nich zahrnují:
. Krevní obraz – někdy se vyžaduje ke zjištění zvýšeného počtu bílých krvinek jako známky bakteriální infekce.
. Kultivace krve – někdy se vyžaduje k detekci bakteriální infekce, která se rozšířila do krve (septikémie).
. Vyšetření protilátek z krve proti určitým bakteriím nebo původci hepatitidy A – někdy je vyžádáno k potvrzení diagnózy.
. Speciální barvicí testy mohou být vyžádány k identifikaci určitého parazita ve vzorku stolice.
Na co se vás lékař bude ptát
I u lékaře platí, že kdo je připraven, není překvapen. Aby lékař mohl zhodnotit váš zdravotní stav, musí mít nejdříve dostatek informací. Pokud k němu tedy zamíříte, zamyslete se nad následujícími otázkami, protože každý detail může hrát velkou roli.
Datum odjezdu a příjezdu; navštívené země, včetně pouhého zastavení při cestě; místa pobytu; klimatické poměry; expozice poraněním od hmyzu, pavouků, plazů, savců; styk se zvířaty, včetně pokousání a olízání; styk s nemocnými lidmi; nechráněný pohlavní styk a partneři; druhy konzumovaných jídel a nápojů, kdy a jak byly připravovány; očkovací anamnéza; způsob cestování; vybavení léky na cestu; poranění nebo onemocnění (místo léčení, injekce, odběr krve, transfuze krve, případná operace, sterilita nástrojů a použitého materiálu); data vzniku jednotlivých příznaků a jejich posloupnost.
Pacienti, kteří se vrátí z cesty s akutním nebo chronickým onemocněním, by měli vyhledat svého lékaře, který v případě potřeby doporučí konzultaci u specialisty na infekční lékařství anebo tropickou medicínu. Navíc člověk s infekčním průjmem může nakazit další osoby, přenos se uskutečňuje zejména nemytýma rukama. Proto jsou vyšetření a následná léčba velmi důležité.
Podrobné informace o vyšetření na neziskovém projektu: www.labtestsonline.cz
Statistiky hlášených infekcích: https://szu.cz/publikace-szu/data/infekce-v-cr/rok-2024/
Cestovní medicína: https://szu.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/cestovni-medicina/
