FEJETON: Sežeňte si věštkyni!
Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

FEJETON: Sežeňte si věštkyni!

17. 11. 2024

Jak to ta ženská dělá? Je neuvěřitelné, že ona skoro všechno vždycky předem uhodne. Co předpoví, to se splní. A přitom nepoužívá žádné věštecké pomůcky, nemá křišťálovou kouli, nevykládá karty, nestuduje kávový lógr. Prostě něco jen tak plácne a ono to tak dopadne!

Řeč je o kamarádce Hermíně. Je to totiž věštkyně. Myslím, že slavná antická kněžka Pýthie byla proti ní jen trapnej odvar. Je mezi nimi taky ten rozdíl, že zatímco za Pýthií běhali Řekové do Delfské věštírny s dotazy na budoucnost, naše Hermča to zásadně odmítá. Její věštectví z ní vyletují jen tak nahodile, aniž ji o ně kdokoli požádal. Samozřejmě se snažíme její schopnosti všemožnými způsoby komerčně využít, leč marně. Například Luboš, který už padesát let sází Sportku a nikdy nic vyhrál, z ní každý týden mámí šťastná čísla, ale pravidelně slyší jen dvě strohé věty: „Jdi do háje, mamlase! Já nevím!“ Anebo když jsme se z ní nedávno snažili vyrazit, jak bude hrát Sparta s Baníkem, odbyla nás hrubě: „Trhněte si nohou, mamlasové, i s tím vaším debilním fotbalem!“ Jenže když pak Sparta dostala nářez a my jsme, hořce truchlili, pohrdavě utrousila: „To jsem vám mohla říct předem, mamlasové, mně to bylo jasný!“

První Hermínin věštecký čin si pamatuji už z roku 2006. Jeli jsme na Velkou pardubickou a v autě jsme se s chlapama drsně hádali, na koho tentokrát vsadíme. Nakonec jsme se dohodli na Juventusovi, protože mu to ten rok dobře běhalo a navíc ho sedlal Josef Váňa, tehdy už pětinásobný vítěz Velké. Hermča nás jen s otráveným výrazem mlčky pozorovala. Odmítla účast na naší kolektivní sázce a šla si sama k jinému okénku. No a – světe div se – nakonec vyhrál kůň Decent Fellow, na kterého ona vsadila, a náš Juventus byl druhý. Luboš se rozčílil: „To mě podrž, ta ženská ví o dostizích prd, dneska je vidí poprvé a hned bere prachy. V tom jsou nějaký čáry!“ Hermína nám to ale blahosklonně vysvětlila: „To máte tak, mamlasové. Když jsem zažila, jak se vy tři v autě hulvátsky rafáte, zatoužila jsem po lidské slušnosti. No a ve startovní listině byl Decent Fellow, což v překladu znamená Slušný chlapík, takže bylo rozhodnuto.“

Ještě si pamatuji, že když jsme se tenkrát vraceli z Pardubic a na obzoru zazářila světla noční Prahy, Luboš Hermínu vyzval: „Hele, nemáš náhodou chuť pronést nějakou věštbu? Něco jako že vidíš město veliké, jehož sláva… atd., jako ta kněžna Libuše?“ Ona ho však rychle uklidnila: „Ani náhodou. Město veliké sice vidím, ale je spíš dost profláknuté, než aby se jeho sláva dotýkala hvězd.“

Hermčiných věšteckých předpovědí zažíváme bezpočet. Týkají se velkých událostí i drobných příběhů. Například když jsme loni s Karlem a Lubošem plánovali vejlet do Turecka, mimoděk utrousila: „Dávejte bacha, mamlasové, v machometánských krajích se krade.“ Samozřejmě nám hned druhý den v Istanbulu šlohli tašku s penězma a dokladama. Letos nám zase předpověděla velký úspěch rybářské mise na Orlík. A taky jó, Láďa vytáhl sedmikilového sumce, Pepa několik krásně macatých kaprů a já poprvé v kariéře ulovil candáta.

Drobnými věštbami pak míním třeba takové prognózy, že dneska se Láďa s Lubošem při mariáši pohádají, že Mirek příště určitě zase zapomene přinést tu knížku, kterou jí už půl roku slibuje, že Milena s Jarunou opět budou celý večer takzvaně mejt zadek nepřítomné Květě a tak podobně. Všechny se posléze samozřejmě stoprocentně splní.

Máme tu naši týmovou Pýthio-Hermču moc rádi, jsme na ni pyšní, nevyměnili bychom ji za žádnou jinou čarodějnici. Její věštecké schopnosti nám poskytují bezpečný pocit, že nás budoucnost nemůže ničím překvapit či nedej bože zaskočit. Docela lituju party, které ve svém středu takovouhle nadpřirozenou bytost nemají. Měly by si nějakou sehnat. Ostatně, o užitečnosti Hermíny můžu předložit i velmi aktuální důkaz. Když jsme včera večer odcházeli z hospůdky, přitočil se ke mně Luboš s návrhem, jestli bych s ním ještě nešel někam do vinárny. Namítl jsem, že dnes už toho bylo dost, že on je už dost nacamranej a ať maže do pelechu. „No to já právě nemůžu, musím počkat, až moje Blaženka bezpečně usne,“ odpověděl. „Copak jsi neslyšel, jak Hermča předpověděla, že jestli já mamlas přijdu domů v tomhle stavu, tak mi to Bláža pěkně spočítá?“

 

 

 

 

 

Fejetony Tomáše Poláka
Hodnocení:
(5.1 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.