Jsme na půdě Poslanecké sněmovny, kde před chvílí hnutí ANO ohlásilo, že podá návrh na zrušení změn v důchodovém systému k Ústavnímu soudu. Co to podle vás bude znamenat, je důchodová reforma, na které váš resort několik let usilovně pracoval, v ohrožení?
Je to teď zcela čerstvá informace, takže si nejprve musíme počkat, o co svou argumentaci opřou. Mohu jen říct, že respektuji právo hnutí ANO podat návrh na zrušení důchodové reformy k Ústavnímu soudu. Škoda jen, že nebyli schopní za několik posledních let přijít s vlastními návrhy, jak si reformu představují. Věřím, že soud platnost reformy potvrdí.
Takže jste v tuto chvíli v klidu?
Ano, jsem v klidu.
O nutnosti reformy penzí se v Česku hovoří přes dvacet let, ale ani jedna vláda neměla politickou odvahu se do ní pustit, až pod vaším vedením se reformu podařilo dotáhnout do konce. Můžete ještě jednou stručně shrnout, proč je reforma důležitá?
V důchodové reformě je z dvanácti hlavních opatření deset, které jsou jednoznačně pozitivní pro lidi, tedy pro každého, kdo pečoval o dítě, pečoval nebo bude pečovat o někoho blízkého, stejně tak pro vdovy a vdovce, pracující důchodce – ke všem bude důchodový systém daleko vstřícnější. Důchodová reforma také zavede takzvaný společný vyměřovací základ manželů. Lépe vydělávající partner se podělí o své vyšší odvody na pojistné s partnerem, který odvádí méně. A tím mu v budoucnu zvýší důchod. Takže jsou tam z celkového objemu penzí zhruba dva miliony lidí, kteří si díky důchodové reformě jednoznačně polepší, jejich důchody budou vyšší. Budou to především všechny pečující ženy, které dlouhá léta pobíraly nižší důchody, než jaký by si zasloužily a současný důchodový systém k nim nebyl férový.
Důchodová reforma je jistě nezbytná, ovšem nejideálnější by asi bylo, kdyby se rodilo více dětí. Ačkoli se pro podporu rodin udělala řada systémových opatření, přeci jen, nemůže stát udělat ještě něco více?
Vždycky se dá udělat více, to určitě ano, na druhou stranu, a teď si dovolím takové malé srovnání historické… Když se podíváme zpětně, kdy byla největší porodnost, tak to bylo v době, kdy naši rodiče nebo ještě naši prarodiče měli daleko složitější podmínky, než máme dnes my nebo než mají mladí lidé, a přesto měli odvahu mít několik dětí, i když to bylo třeba v meziválečném období nebo v době po válce, kdy vyhlídky na budoucnost byly extrémně nejisté. Ale i v takové době byla pro ně velká rodina důležitá… My se samozřejmě snažíme udělat pro rodiny co nejvíce, ať už jsme třeba nastavili dotační podporu pro bydlení, program Oprav dům po babičce, Nová zelená úsporám, vytvořili jsme daleko flexibilnější prostředí pro slaďování rodinného a pracovního života. To jsou všechno pozitivní věci, ale vždy je to nakonec o osobním rozhodnutí, zda si ten člověk řekne – ano, jdu do toho, chci mít děti, protože to samozřejmě znamená, že si musí ukrojit od svého životního standardu, na který byl dosud zvyklý. A toto životní rozhodnutí nemohou nikdy žádné peníze vykompenzovat.
Proč se vlastně podle vás mladí lidé do zakládání rodin moc nehrnou?
Těch faktorů je určitě více. Je to například délka studia, kdy mnohem vyšší počet mladých lidí studuje déle. Dříve bylo normální, že se první dítě narodilo ženám ve věku devatenáct, dvacet let. Dnes mají ženy první dítě až někdy před třicátým rokem života, tedy poté, co vystudují vysokou školu a ustálí se na pracovním trhu. A dalším zásadním faktorem je jistě dostupnost bydlení. Proto se snažíme s tím něco dělat - jsou tady podpory pro obce, pro investory, kteří chtějí stavět dostupné nájemní bydlení. Jsou tady přímo podpory pro rodiče, třeba právě zmiňovaný program Oprav dům po babičce nebo odpočet 50 000 korun za každé dítě z případného úvěru, který si ta rodina bere.
Nebojte se digitalizace
Pojďme teď k dalšímu tématu a tím je digitalizace. Váš resort v oblasti digitalizace postoupil asi nejdál, dnes je možné on-line požádat o důchod, vyřídit si příspěvek na bydlení a celou řadu dalších žádostí. Lidé ušetří spoustu času, odpadá část byrokracie, jenže, ne všem asi digitalizace vyhovuje. Třeba pro starší lidi, kteří nemají internet nebo chytrý telefon, to může být docela strašák, nemyslíte?
Já mohu za stát nebo aspoň za své ministerstvo říci, že vždy budeme počítat s tím, že bude nutné část klientely, tedy té, která nebude schopna se zapojit do toho digitálního prostředí, obsluhovat fyzicky.
Tedy nehrozí, že lidé, zejména v regionech, na malých městech a vesnicích, si žádosti fyzicky nevyřídí?
Naopak, dnes vlastně tu síť pro fyzické podání žádostí rozšiřujeme, a to každý měsíc zhruba o 50 pošt v republice, kde mohou občané požádat o nějakou dávku na úřad práce. A ta pobočková síť českých pošt, kde bude možné tyto agenty vyřizovat, se bude i nadále rozšiřovat. Navíc, a to bylo vidět na začátku ledna s agendou zaměstnanosti, kdy lidé, kteří se přišli zaregistrovat na úřad práce, měli chytrý telefon, ale neuměli si přes něj žádost vyřídit, tak úředníci se jim osobně věnovali, ukázali jim, jak přes telefon komunikaci s úřadem nastavit. Právě díky digitalizaci na ně měli více času, protože se nemuseli věnovat klientům, kteří si dokázali vyřídit žádosti on-line z domova. Takže i to je přínos digitalizace, kdy na jedné straně umožní lidem vyřídit si žádosti prostřednictvím počítače z domova, a na druhé straně budou mít úředníci více času věnovat se individuálně lidem, kteří se do on-line prostředí nechtějí nebo nemohou zapojit.
Možná proto, že je to často dost složité…
Spolupracujeme, a i finančně podporujeme nevládní subjekty, občanské poradny, které pracují v regionech a seniorům pomáhají, jak s vyřizováním konkrétních žádostí, tak i s technologiemi či chytrými telefony. Spolupracujeme úzce s Radou seniorů, která také provozuje poradny v krajích, takže určitě se mají senioři kam obrátit, jestliže si s něčím neví rady.
Kapacity v seniorských zařízeních výrazně vzrostou
Dalším důležitým tématem, které řeší starší lidé a jejich rodiny, jsou nedostatečné kapacity v zařízeních pro seniory. V domovech pro seniory či v domovech se zvláštním režimem chybí až dvacet tisíc lůžek. Co s tím hodláte dělat?
Naše ministerstvo se snaží vytvářet podmínky pro to, aby poskytovatelé sociálních služeb mohli rozšiřovat své kapacity v pobytových zařízeních, k čemuž slouží například investiční dotace. Z demografických dat samozřejmě vidíme, že je nutné masivně investovat do výstavby nových kapacit po celé České republice a s jednotlivými kraji se bavíme o tom, že to budou muset být tisíce nových lůžek v pobytových zařízeních.
Nových zařízení postupně přibývá, ale zároveň rostou náklady na pobyt, a ne všichni senioři si mohou dovolit ubytování v nových moderních domovech…
U poskytovatelů sociálních služeb platí cenová regulace, která je dána vyhláškou. Z části na náklady za pobyt hradí stát formou příspěvku na péči, další část platí klienti sami s tím, že jim, vždy, když to řeknu zjednodušeně, musí zůstat částka ve výši 15 procent příjmu, resp. důchodu, protože se většinou jedná o důchodce.
Ano, ale když se vrátím k cenám, je otázkou, zda jim odpovídá i kvalita poskytovaných služeb. Ideální by bylo, kdyby si lidé v budoucnu mohli vybírat pobytová zařízení pro seniory na základě nějakého hodnocení, ratingu jako je to třeba u ubytovacích služeb…
Tak to je určitě zajímavý podnět, o kterém se dá přemýšlet do budoucna. Zatím žádný takový hodnotící žebříček není, lidé si asi mohou vyhledat hodnocení konkrétních zařízení v různých diskusích na internetu. Nicméně, MPSV samozřejmě provádí v zařízeních pro seniory kontroly a když dojde k nějakým závažným porušením, tak jsou zpravidla medializovány, takže lidé se většinou dozví, když někde není něco v pořádku. Co se týče těch kontrol, tak ty jsme v posledních letech zintezivnili s tím, že se zaměřujeme právě zejména na kvalitu poskytované péče klientům. A další kontroly samozřejmě provádí zřizovatelé, tedy povětšinou kraje.
Problémem je i nedostatek pečovatelů a jejich nízké ohodnocení. Jak toto řešíte?
Jednak v sektoru zdravotních a sociálních služeb každý rok významně navyšujeme rozpočet, druhou věcí je pak to, že jednáme s kraji o navýšení kapacit odborných škol, na kterých se studují obory z oblasti pečovatelských služeb.
Ale zájem o obor je určitě o penězích, tedy o tom, kolik ti pečovatelé, jejichž práce je velmi náročná, vydělávají…
To samozřejmě, však také mzdy v tomto sektoru rostou výrazněji, než je průměr v ekonomice ve zbývající části.
Přáním rodin je jistě to, aby staří lidé prožili poslední období života v domácím prostředí. Jak je to s podporou domácí péče ze strany státu, bude výraznější?
My jsem v loňském roce razantně zvýšili příspěvek na péči, především pro čtvrtý stupeň závislosti, kdy ta nejvyšší částka vzrostla z nějakých 19 tisíc na zhruba 27 tisíc korun, právě proto, aby byli oceněni lidé, kteří se starají o nemohoucího v domácím prostředí. Já chci rozhodně v tomto trendu pokračovat a povedu koaliční jednání, aby bylo možné od 1. ledna 2026 příspěvek na péči znovu navýšit.
Sám máte rodiče v důchodu, tak určitě vnímáte jejich potřeby, názory. Kdybyste měl obecně zhodnotit, jak se daří českým seniorům, třeba ve srovnání s jinými evropskými zeměmi, co byste k tomu řekl?
Já samozřejmě vnímám to, že situace seniorů se liší podle toho, kde bydlí a hlavně, zda jsou sami, nebo ve dvou. Určitě jinak je na tom manželský pár v penzi žijící ve svém domě na vesnici, a senior žijící sám ve městě ve velkém bytě, který z nějakého důvodu nemůže směnit za menší a nemá třeba ani děti. V takovém případě je jeho situace opravdu složitá. Tam pak musí pomoci sociální systém. Nicméně, pokud bychom se podívali na statistiku, tedy tvrdá data a srovnávali bychom výši průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, tak jsme nyní historicky na druhé nejvyšší hodnotě, zhruba na 45 procentech. A co je podstatné, v České republice jsou, na rozdíl od některých jiných zemí, důchody čistým příjmem, nejsou z nich žádné další odvody a když toto zohledním, tak naše výdaje na důchody jsou srovnatelné s výdaji na důchody v západních zemích. Například německý důchodce odvádí z důchodu daň, ale také zdravotní a sociální pojištění, což český důchodce nemusí. A když se podíváme na celkovou výplatu důchodů, tak většina z nich se pohybuje v intervalu od 17 do 21 tisíc korun.
