Nic už tomu nebrání, klást slova dle zadání.
Zaplatíme, bouchnem vraty, až opadne omítka,
máme přece dobrý platy, začne v zoo prohlídka.
Stojíme u voliéry, začíná tu krmení,
poletují všemi směry, výři hladu zbavení.
Elixírem pro zrak bývá, spatřit ve dne netopýra.
To pospává zavěšený, preferuje noční směny.
To je velký pavilón, jak se jim tam daří?
Venku hlídá jeden slon, ostatní se páří.
Blížíme se k velký díře, ohrada je ohnutá,
nevidím však žádný zvíře, jenom v dáli mamuta.
A vedle hned mamutku, kousek dál zas labutě,
ale k mému zármutku, nikde žádný mamutě.
Tygr, lev a kočka taky, pozorují v klidu mraky.
V přírodě vše kolem plení, zde jsme jim však ukradení.
Lední medvěd jako magor, ve snu na kře pádluje,
u ledničky značky Fagor, trochu zimy dopuje.
Nad slunce je jasný z rána, budíček od paviána.
Vzbudí všechny dravce, členovce i savce.
Prochází se všude pávi, to si člověk užije,
nikdo neví zda se dáví nebo pějí árie.
Šimpanz se s tím nepárá, kouří klidně veřejně
a kupuje cigára, na náměstí v prodejně.
Medvěda dnes jazyk svrbí, loudí všude oplatky
a šťourá se mezi zuby, metrovými párátky.
Zajímavé mají mrože a zrovna tak ještěrky,
od jara tu brousí nože, dláta, pilky, sekerky.
Krokodýl se ani nehne, zírá jenom do dáli,
čeká až mu oběd slehne, což je proces pomalý.
Nemám zrovna dobré zprávy, nemají tu žádný krávy.
Žijí v horách ztracený, černý, bílý, stračeny.
Tchoři zde maj dobrý bydlo, fasují tu taky mýdlo
a koupou se ve voňavce, což odpudí hmyz i dravce.
Právě vstal, tak rychle tryskem, seznámit se s ptakopyskem.
Přivezli ho z Austrálie, z osamění v noci pije.
Těsnají se v malým domku, zvyklý jsou na Amazonku.
Nebezpečný piraně, tváří se dost naštvaně.
Ani pohled žraloka, nepadne nám do oka.
Ostré zuby má jak kudly a u nosu jednu nudli.
V ZOO mají jasný plán, bazén jako tulipán,
hluboký až k nevíře, zatím je na papíře.
Nasadí tam krakatice, jednu, dvě a možná více.
Pak tam pustí vorvaně, což bude dost na hraně.
