Vítr je nestálý až běda,
takový věčný neposeda.
Někdy se jen tak krajem prohání,
jindy však hrůzu nahání
a zastavit se nedá.
S větvemi stromů pohrává si,
rád čechrá krásným dívkám vlasy.
Když komínem se proletí, tak kvílí,
se změnou teplot často sílí.
Je příjemný, když jako vánek lehce věje,
při hurikánu ale se i Země chvěje
o osud všeho, co nachází se na ní.
Pak nepomůže lidem lkání.
Však když nakonec přežene se,
vyčistí se vzduch
a skončí všechen vzruch,
vydechnem si a nadechneme se...
