Zámek Troja otevírá 3. dubna sezonu dvěma novými expozicemi. Výstava skla z Uměleckoprůmyslového muzea představí dva významné fenomény evropského sklářství, jakým je benátské hutně tvarované sklo 16. až 18. století a české řezané sklo z konce 17. až první poloviny 19. století. Druhá expozice s názvem Vášeň, sen a ideál provede návštěvníky secesní plastikou a tvorbou nejvýraznějších osobností českého sochařství přelomu 19. a 20. století. Expozice budou otevřeny až do 3. listopadu.
Výstava skla pochází z historické muzejní sbírky, která obsahuje přes 20 tisíc předmětů a patří k nejhodnotnějším v Evropě. Nabízí pohled na největší rozmach výroby benátského skla, který nastal v 16. a 17. století, a jeho dalšího šíření do západní a střední Evropy díky emigraci benátských sklářů. V Českých zemích se sklo v benátském stylu vyrábělo například na jihočeském panství Nové Hrady.
Z období 1710 až 1750, známého českým barokním řezaným sklem, pochází typický český pohár s balustrovou nohou. Vyráběly se také číšky, loďky na sladkosti, misky nebo lahve, s církevními i loveckými nebo jinými motivy. Řezba se při rafinaci skla nejvíce uplatnila v době biedermeieru, v první polovině 19. století, kdy si kvalitní sklo oblíbilo hlavně měšťanstvo.
Druhá expozice Vášeň, sen a ideál nabízí průřez tvorbou nejvýraznějších osobností českého sochařství přelomu století 19. a 20. století, formované okolo sochaře Josefa Václava Myslbeka (1848-1922). Kurátoři výstavy záměrně zvolili téměř neznámé sochaře, které se snaží uvést zpět do kontextu doby. Jde podle nich o přehled nejzajímavějších sochařských projevů, které kolem roku 1900 vznikly.
Jedná se například o Františka Hoška, který studoval u Myslbeka ještě na Uměleckoprůmyslové škole, nebo o studenty sochařského ateliéru Akademie výtvarných umění v Praze - Františka Bílka, Vladimíra Astla nebo Josefa Kalvodu. Výstavu doplňují dobové fotografie z archivu Národní galerie a kopie plakátů sochařských dobových výstav.
