Dnes se podíváme trochu výše. Naším cílem je vyhlídkový vrchol nejnavštěvovanější švýcarské hory Pilatus.
Zážitek, který se před námi díky nádhernému počasí objevil, bych přála každému. Něco úžasného. Vedle pohledu na květiny, horské štíty, skály, vodu… máme možnost nachytat i trochu bronzu. Sluníčko náramně pálí. Ve chvíli, kdy po sobě házíme sněhové koule, se cítíme jako v pohádce. Jsme ve výšce 2.132 metrů n.m.
Na tento vrchol je možno se dostat několika způsoby. My využíváme ozubnicovou železnici. Je to nejstrmější ozubnicová dráha s maximálním stoupáním 48°. Nástupní stanice je v Alpnachstadu ve výšce 440 metrů nad mořem. Trať je v provozu od května do listopadu, podle počasí. Toto místo je dostupné autem, železnicí Brunigen bahn, nebo lodí od jezera.
Trasa na vrchol vede horskými loukami a pak kolem skalních stěn Esel. Cílovou stanicí je pak Pilatus-Kulm a cesta nahoru opravdovým zážitkem. Máme možnost vidět velké množství kamzíků. Horské louky jsou posety bílými narcisy, modrými hořci a žlutými blatouchy. Nádherná skladba barev. Opravdová pastva pro oči. Po 30 minutách jízdy přijíždíme na vrchol.
Procházíme se v místech, kde jsou v jedné chvíli snad všechna roční období. Navíc se nabízí nádherný pohled na hodně vzdálené horské štíty. Naplněni novými zážitky, obohaceni spoustou fotografií se po několika hodinách scházíme opět u ozubnicové dráhy. Cesta dolů je zase zkrášlena pohledem na rodinky kamzíků. Vystupujeme z lanovky a jsme šťastni.
(z cestopisu naší čtenářky)