Tam, někde u pramene,
rodí se řeka, mladá, dravá,
pak cestou předurčenou
se odhodlaně dává.
Krajinou malebnou,
i mezi ulicemi měst,
můžeš s ní rozprávět
či nechat se jí vést.
Někdy je klidná,
jindy divoce se směje,
jak had se kroutí
nebo je plná beznaděje.
Klidně s ní rozprávěj,
ona ti porozumí,
odpověď ale nečekej,
jen tak si plyne a neodpoví.
Na konci její cesty pak
obejme jí voda slaná,
v náručí jejím zůstane
už navždy odevzdaná.