Hlídač Fanouš Hovorka bloudí. Nastoupil právě na dobu jednoho měsíce do nové prodejny. Na rozdíl od jeho kmenové provozovny, která se nachází na rušné ulici, je jeho nynější působiště umístěno v obchodním centru. V nudličce vymezené k obchodování není ani záchod, ale ani šatna! Na záchod musíte do vestibulu a šatna je umístěna v prvním poschodí.
Velice milá paní vedoucí seznámila nováčka s prostředím a také mu ukázala šatnu. Netušila orientační schopnosti nové ochranky. Fanouš nevnímal okolnosti, za jakých byl k šatně přiveden. Orientační body mu mohly být ukradeny. V nouzi nejvyšší tě přece povede "utíkáček!“ Teď jde Fanouš na první samostatnou návštěvu šatny, kterou bude po dobu jednoho měsíce používat. Jde a pozoruje zelené značení s běžícím bílým pánem a šipkou. Nazval tenhle symbol utíkáčkem!
Utíkáček vede ostrahu složitým systémem chodeb. Delikvent už jde deset minut a kýžená šatna nikde. Následuje sešup po schodech. "Sakra, proč po schodech, když šatna je v prvním patře?“ Najednou cíl cesty. Na konci není šatna, ale plechová vrata. Stačí do nich lehce strčit. Poutník se nachází na jednom konci rozsáhlého areálu, těsně u autobusové zastávky. Při návratu do prodejny sleduje udivený pohled paní vedoucí i obou prodavaček. Popisuje svoji anabázi. Paní vedoucí se zasměje a vede jej znovu do šatny. "Musíte u prvního kryptogramu Nouzový východ odbočit doprava. Šatny jsou právě tady a neoznačeny!“
Nouzový východ se také nalézá v jeho kmenové prodejně. Je u dveří na ulici. Bohužel je to východ jediný. Podle Evropské unie ale musí být každá prodejna opatřena dvěma nouzovými východy! Žádná křeč. Utíkáček je i nade dveřmi, vedoucími nikam! Jen tak pro formu. Všichni to vědí. Fanouš raději drží hubu. Je ve "své“ prodejně spokojen a nechce, aby ji kvůli takové prkotině zrušili.
Po měsíci se Fanouš vrátil do "své" prodejny. Byl přivítán šokem! V ústrety přichází paní vedoucí, se kterou byl už delší dobu ve válečném stavu. Paní hlaholí: "To jsem ráda, že vás opět vidím. Už se nám stýskalo po vašich průpovídkách!“ Úplně zblblý navrátilec si pak zpívá operetní árii: "O jak je měnivé, to srdce ženiné!“ Ani mu nevadí ten češtinářsky nesmyslný text.
Druhý šok ale provází Fanouše při pohledu na prodejní regál. Do sektoru s mýdly, sprchovými gely a šampóny někdo nasázel papírové štítky na drátěných podstavcích. Na štítku je hlava ženy s křížkem před ústy. A nápis zvěstuje:
NENÍ URČENO KE KONZUMACI!
Hlídač si vůbec nedovolí zeptat se na tuhle hovadinu paní vedoucí a prodavaček. Prostě jim byly doručeny štítky a ženy je tam umístily. Fanouš spíše pozoruje zákaznice. Ty chodí kolem naprosto nevšímavě! "Sakra, to přece není možné. To už jsme tak blbý národ?“
Pak si říká: "Chtělo by to informaci, která by možná otřásla i nevšímavci. Vytvořím transparent a umístím jej nad těmito produkty. Bude všm zákaznicím hlásat:
VÁŽENÉ ZÁKAZNICE. NEJEZTE MÝDLO A NEPIJTE SPRCHOVÉ GELY! Tento způsob informace hlídač nakonec zavrhnul. Dostal jiný nápad.
Štítky s oznámením Není určeno ke konzumaci prostě odcizí a umístí je nepozorovaně do sousední prodejny s uzeninami. Pomstí se. Párkrát jej tam totiž ošidili nekvalitním zbožím!