Když ji kalifornské úřady 4. září 1998 oficiálně zaregistrovaly, byla společnost Google jen obskurní garážovou firmičkou dvou vysokoškolských studentů. Po 15 letech od této události vykazuje Google miliardové zisky a patří mezi nejhodnotnější značky světa. Ve svém portfoliu má kromě desítek internetových služeb také vlastní webový prohlížeč či operační systém pro chytré mobily.
V létě roku 1995 dostal 21letý potomek ruských imigrantů Sergey Brin za úkol provést o rok staršího Larryho Page kampusem Stanfordovy univerzity. První z mladíků na této vysoké škole studoval informatiku, zatímco druhý o tom teprve uvažoval.
Při prvním setkání si prý Page s Brinem vůbec neporozuměli. Už o rok později se ale sešli znovu, tentokrát při práci na programu BackRub, s jehož pomocí chtěl Page zmapovat odkazy mezi webovými stránkami a vytvořit tak jakousi mapu tehdejšího internetu. V jisté fázi vylepšování programu si Page s Brinem uvědomili, že analýzou vztahů mezi stránkami lze podstatně zvýšit relevanci výsledků internetového vyhledávání.
Fungující stroj na peníze
BackRub běžel na serverech Stanfordovy univerzity teprve krátce, když se jeho tvůrci rozhodli změnit název programu na Google. Dnes notoricky známá značka vznikla mírnou úpravou pojmu googol, jímž se v matematice označuje číslo skládající se z jedničky následované stovkou nul. A vyhledávač dělal novému jménu čest: už po roce fungování spotřebovával takové množství systémových prostředků školního výpočetního střediska, že Page a Brin museli chtě nechtě zvážit, co dál.
Pokus prodat Google některému ze zavedených vyhledávačů vyšel naprázdno. Proto si oba mladíci 4. září 1998 založili firmu Google Inc. a se 100 tisíci dolarů, jež jim poskytl spoluzakladatel počítačové společnosti Sun Andy Bechtolsheim, se pustili do podnikání.
Své první sídlo nalezla společnost Google v garáži v kalifornském Menlo Parku. Nezůstala v ní však dlouho. Už v prosinci 1998 zařadil časopis PC Magazine Google na svůj seznam sta nejlepších webů. Navíc tak učinil s dovětkem, že Google má "tajný recept na zobrazení extrémně relevantních výsledků". Graficky minimalistická stránka Googlu si díky tomu rychle získala množství příznivců a vyhledávač nakonec počtem uživatelů pokořil takové giganty jakými byly Yahoo!, Excite či AltaVista.
Spolu s počtem návštěvníků Googlu rostl také zájem inzerentů, a z vyhledávače se stal dobře fungujícího stroj na peníze. Podstatnou zásluhu na tom měl zkušený manažer Eric Schmidt, který po svém příchodu do firmy v roce 2001 zprofesionalizoval její řízení.
Část vydělaných prostředků použil Google na svůj další rozvoj. V dubnu 2004 například spustil vlastní e-mailovou službu Gmail, v únoru následujícího roku se zrodil mapový server Google Maps a v roce 2006 koupil populární server pro sdílení videí YouTube. Z dílen Googlu kromě toho vzešel internetový prohlížeč Chrome či operační systém Android pro chytré telefony a tablety.
Ne všechno se povedlo
Jak už to bývá, ne vše se Googlu vydařilo podle představ jeho vedení. Například ambiciózní projekt Google Wave, kombinující prvky mailu, instant messagingu a sociální sítě, byl pro nezájem veřejnosti zastaven. Stejně dopadla i služba Google Answers, která zprostředkovávala placené odpovědi na otázky uživatelů.
Google byl zpočátku internetovou komunitou vnímán jako sympatický vyzyvatel zlenivělých molochů typu Microsoft. Pověst "cool" firmy si vysloužil rovněž neformální podnikovou kulturou. Během 15 let existence nicméně značka Google o část své někdejší aury přišla.
První větší šrám na své pověsti utrpěl Google v souvislosti se svou e-mailovou službou Gmail, jejíž fungování rozvířilo veřejnou debatu na téma ochrany soukromí. Množství citlivých osobních údajů, jež vyhledávač o svých uživatelích shromažďuje, vede některé kritiky až k paralelám s Velkým bratrem z proslulého románu George Orwella.
Pověsti Googlu nepřidal ani jeho ústupek čínské vládě ve věci cenzury politicky citlivých témat nebo kontroverzní rozhodnutí digitalizovat a přes internet zpřístupnit miliony knih, včetně těch, na které se vztahují autorská práva.
Ať už se Google během uplynulých 15 let zprotivil svému heslu Don't be evil (nečiňte zlo), nebo ne, jisté je, že se letošního půlkulatého výročí své existence dožívá ve skvělé finanční formě. Jen za letošní druhé čtvrtletí vytvořila firma čistý zisk 3,23 miliardy dolarů (asi 63,9 miliardy Kč), tedy zhruba o 16 procent více než za stejné období v roce 2012.
