Přesně devadesát let od prvního uvedení v ostravském Národním divadle budou mít diváci možnost zhlédnout v Divadle Jiřího Myrona novou inscenaci jedné z nejoblíbenějších operet vůbec, Krásné Heleny, která originálně pojednává příběh známé řecké báje o princi Paridovi a nejkrásnější ženě na světě. "V pořadí už sedmá ostravská inscenace Krásné Heleny bude francouzská díky francouzskému autorovi, ale taky antická, protože se odehrává ve Spartě. Výpravná scéna Davida Baziky spojuje právě antickou architekturu s krásou Paříže konce 19. století a zároveň ukazuje bizarní umělecké prostředí, které dokreslují i efektní varietně burleskní kostýmy Lucie Loosové," uvádí režisérka a šéfka souboru opereta/muzikál Gabriela Petráková.
V titulní roli se představí Martina Šnytová, už dvakrát nominovaná na Cenu Thálie: "Roli Heleny si opravdu užívám, protože se nestává každý den, abych na jevišti slýchala, že jsem nejkrásnější žena na světě :) Zpívá se mi dobře, je to pro mě moc příjemná střední poloha s několika koloraturnějšími pasážemi ve třetím jednání. Náročné je, že nemám alternaci, takže si hlavně přeju, abych byla zdravá a odzpívala každé představení co nejlíp."
Roli Parida alternuje hostující Aleš Briscein, vynikající operní pěvec, účinkující u nás i v zahraničí a loni oceněný Cenou Thálie 2012 za svůj výkon v roli Romea v opeře Romeo a Julie na jevišti NDM.
Pod hudebním nastudováním je podepsán Karol Kevický, který se za dirigentským pultem bude střídat s Jakubem Žídkem. Choreografie je dílem Tomáše Protivínského. Kromě Martiny Šnytové, Aleše Brisceina a jeho alternanta Petera Svetlíka se v dalších rolích představí Jan Fišar / Marcel Školout, Libor Olma, Jan Drahovzal / Václav Morys, Pavel Liška a další členové souboru opereta/muzikál.
Premiéra operety Krásná Helena se koná 26. září v 18.30 hodin v Divadle Jiřího Myrona.
O Krásné Heleně
Děj operety Krásná Helena se odehrává ve starém Řecku, těsně před vypuknutím Trojské války. Při rozhodování mezi Venuší, Minervou a Juno zvolí Paris, syn trojského krále, za nejkrásnější bohyni právě Venuši (Offenbachovi libretisté si nikterak nelámali hlavu a ve svých dílech nazývali řecké bohy a bohyně jejich římskými jmény). Venuše totiž Paridovi za odměnu přislíbila lásku „nejkrásnější ženy světa“ – Heleny, dcery vládce bohů a manželky spartského krále Menelaa. Slavný mýtus o Paridovi a Heleně a zaručeně pravých důvodech největší války antického světa vyprávějí ovšem autoři po svém, velmi humornou a rozpustilou formou. Dílo bylo v době svého vzniku zároveň velkolepou satirou na Paříž své doby, pletky na císařském dvoře, lehkomyslnost krasavic, na zálety mocných i žárlivost jejich manželek.
Tříaktová opereta Krásná Helena (La Belle Hélène) měla světovou premiéru 17. prosince 1864 v pařížském Théâtre des Variétés. Titul, nadšeně přijatý kritikou i diváky (hned první uvedení dosáhlo zhruba 700 repríz), brzy nastudovala divadla i v dalších metropolích: Vídni, Berlíně, Londýně, ale i v zaoceánském Chicagu. Česká premiéra se uskutečnila v roce 1873 v pražské Švandově aréně na Smíchově. V ostravském NDM měla premiéru v roce 1923.
