Život na vesnici přináší mnoho radostí, dobrodružství na tajemných výpravách a nových zážitků z výletů, během celého roku.
Zima, mrzne, jako když praští, sněhu po kolena. Bruslíme, sáňkujeme, stavíme sněhuláky, koulování se nevyhýbáme. Užíváme si. Vymrzlí a urousaní se vracíme do vyhřáté kuchyně, uvelebujeme se na peci a těšíme se na večerní vyprávění „draček“. Velmi příjemnou součástí zimních radovánek jsou zabijačky. Sice musíme sem tam něco pomoci, podat či přinést, ale hlavně ochutnáváme. Když se zdá, že škola nikdy neskončí, prázdniny jsou za dveřmi.
Léto, teplo, volnost, prázdniny. Žádné ranní vstávání, mimo ta dobrovolné při odjezdu na výlet, koupání v řece, ozobávání plodů zahrádky, sice občasná pomoc při sušení sena či povřísla o žních, ale především průzkumné cesty kolmo do blízkého i vzdálenějšího okolí. Vůně stáčeného medu nás však neomylně přitahuje domů a ochutnávání nás nemine, ani večerní táborák. Když se zdá, že prázdniny jsou nekonečné, začíná škola.
Život na vesnici obnáší nejen radosti a krásnou přírodu, ale i starosti a problémy během celého roku.
Zima, náledí, kolo se smeká, silnice dlouhá tři kilometry k nádraží neposypaná, jízda od příkopu k příkopu. Začíná sněžit a sněží a sněží. Zase dřív vstávat a odhrabovat, do práce se musí a silnice neprohrnutá. Kolo vázne. Rychle zatopit, ráno nebyl čas, připravit pohoštění pro „dračky“, „usušit“ děti a sepsat potřeby na zabíječku. To zas bude blázinec. Práce v plném proudu, nedostává se špejlí, v obchodě je zavřeno. Už aby bylo léto!
Léto, horko, sucho, neprší. Seno rychle prosychá, ale vody je málo. Když nezaprší, nebude čím krmit. V sálavém slunci drobné ovoce, dozrává závratným tempem, kde jsou ty děti, je třeba trhat. Šumění řeky láká, je třeba připravit sklenice na zaváření a naplánovat výlet. V dohledu jsou žně, na poli i ve včelíně a táborák. Rychle kolo, za deset minut zavírají, zamluvené buřty jsou stále v obchodě. Už aby byl podzim, na čas a práci se nehledí, rostou houby!
Příroda je mocná čarodějka a vynahradí nám obtížné chvilky.