Spolu s Gustavem Klimtem a Oskarem Kokoschkou patří Egon Schiele mezi největší hvězdy rakouské moderny. Vyšel z vídeňské secese a už před první světovou válkou vytvořil expresivní krajiny a města, silně erotické akty, symbolické autoportréty a vizionářské kompozice s personifikací smrti.
Zemřel mladý, přesto toho vytvořil hodně
Ačkoli se jeho velmi bouřlivý život uzavřel před 95 lety, 31. října 1918, v pouhých 28 letech kvůli španělské chřipce, zanechal za sebou úctyhodné dílo. Vytvořil zhruba 250 obrazů a na 2000 kreseb a akvarelů.
Schiele vyrůstal v době, kdy psychiatr Sigmund Freud otevíral téma lidské sexuality. A mladý umělec je uchopil po svém. Ve věci aktů přišel Schiele s nebývale otevřeným pojetím. To ale tehdejší šosáckou Vídeň značně pobuřovalo. V roce 1910 se tak malíř znechucený Vídní, která se mu zdála „příšerně ošklivou“, rozhodl jet do Českého Krumlova, domovského města své matky.
Jenže i tady bohémský životní styl a kresby aktů narážely na odpor. Začaly se také šířit klepy, že Schiele možná nezletilá děvčata i svádí. Nerad se tedy musel sebrat a Krumlov opustit. Mnohokrát jej ale maloval a vracel se k němu ve vzpomínkách.
Syn rakouského Němce a české matky
Schiele se narodil 12. června 1890 v hornorakouském Tullnu v rodině přednosty stanice. Otec byl rakouským Němcem, matka pocházela z Čech. Velkým vzorem i přítelem mu byl Klimt (jeho otec pocházel z Litoměřic), starší současník a významný představitel secese. Schiele zpočátku pracoval pod jeho vlivem, ale později si našel vlastní rukopis, který sám Klimt označil za mistrovský. Uměleckým průlomem pro Schieleho byla 49. výstava Vídeňské secese v roce 1918.
Získat v současnosti nějaký Schieleho originál není nic snadného, jeho obrazy dosahují závratných cen. V roce 2003 bylo například jedno z jeho děl – Pohled na Český Krumlov (1916) – vydraženo londýnskou Sotheby's za 12,7 milionu liber (tehdy v přepočtu 575 milionů korun).