V minulosti, v majoritně německé Jihlavě se český národní život začal probouzet v 19. století. Velkou měrou k tomu přispěl Leopold Fritz, který po studiích lékařství v Praze nastoupil na místo v Jihlavě. S podobně smýšlejícími Čechy, například s bývalým jihlavským studentem Karlem Havlíčkem Borovským, se začal scházet ve vlasteneckém kroužku. Fritz ve městě pořádal české besedy, založil český čtenářský spolek, vyučoval češtinu, stal se ochráncem českých studentů na německém gymnáziu a byl také vydavatelem prvního českého časopisu v Jihlavě.
Jako člen městského zastupitelstva byl zvolen zemským poslancem, angažoval se za hospodářský rozkvět regionu, když se stal předsedou přípravného výboru výstavby železné dráhy z Pardubic do Jihlavy. V roce 1882 založil první matiční českou školu a opatrovnu pro sirotky, o šest let později stál u vzniku spolku pro výstavbu Besedního domu. A ten byl po dalších šesti letech, roku 1894 skutečně otevřen. Aktu se zúčastnil i sám stařičký Fritz, který se slzami v očích prohlásil, že teď rád zemře, když vidí českou menšinu zajištěnu.
Lékař-lidumil, národní buditel přezdívaný „otec jihlavských Čechů“ Leopold Fritz se narodil před 200 lety, 8. listopadu 1813, v myslivně Poušť u Třeště. Jeho životní pouť skončila 17. března 1895. V současnosti je po něm pojmenována jedna z nejfrekventovanějších jihlavských ulic.
