Stala se z něj americká ikona. A to navzdory tomu, že výsledky jeho tříletého působení v nejvyšším úřadě USA nebyly nijak oslnivé. Navíc mu image mohly zkazit četné mimomanželské avantýry či machinace, jimiž údajně maskoval některá svá pochybení. Přesto se John Fitzgerald Kennedy zapsal do dějin 20. století nejen jako nejmladší zvolený prezident USA (ve 43 letech), ale i jako jeden z nejoblíbenějších amerických prezidentů všech dob.
Ke zrození legendy JFK značně přispěla i tragická smrt. Před rovnými 50 lety, 22. listopadu 1963, byl celý svět šokován atentátem, při němž přišel prezident Spojených států o život.
Naděje a symbol nové éry
„Neptejte se, co může vaše země udělat pro vás, ptejte se, co můžete vy udělat pro vaši zemi,“ takto zahajoval v lednu 1961 John Kennedy svůj prezidentský mandát. Když tento usměvavý, šarmantní a vtipný mladý muž střídal v úřadu tehdy nejstaršího prezidenta USA, sedmdesátiletého generála Dwighta Davida Eisenhowera, viděli v tom mnozí symbol nové éry a snad i naději ve studené válce Východu a Západu.
První zkouška ohněm přišla už v dubnu 1961, kdy Kennedy schválil operaci invaze na Kubu, připravenou v posledních měsících Eisenhowerovy vlády. Tento pokus o svržení Fidela Castra bývá považován za jeden z největších debaklů CIA – režim na Kubě svržen nebyl, jen se vyhrotily bilaterální vztahy. Navíc v některých dalších zemích Latinské Ameriky se tím přiživil obraz Castrovy Kuby jako statečné země bojující proti kapitalismu.
Na pokraji jaderného konfliktu
Nejhorší okamžiky v Bílém domě zažil Kennedy na podzim 1962, kdy se svět ocitl na pokraji jaderného konfliktu. USA zahájily námořní blokádu Kuby poté, co jejich špionážní letouny objevily, že sovětské válečné lodě vezou na "ostrov svobody" balistické rakety. Kennedy, čelící tlaku generálů a politických jestřábů toužících po odvetě za krach akce ze Zátoky sviní, se ale nakonec se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem dohodl a svět uchránil před jadernou katastrofou.
Po této „karibské krizi“ bylo zřízeno přímé telefonické spojení (horká linka) mezi prezidentem USA a nejvyšším představitelem Sovětského svazu. Konflikt vedl i k jednání o první mezinárodní smlouvě o omezení jaderného zbrojení – smlouva o zákazu pokusů s jadernými zbraněmi pak byla podepsána v srpnu 1963 v Moskvě.
Smělý cíl: člověk na Měsíci!
JFK stál také za dosud největším úspěchem vesmírného programu USA – programem Apollo, který odstartoval slavným projevem v Kongresu v květnu 1961: „Jsem přesvědčen, že tento národ si může stanovit za cíl vyslat člověka na povrch Měsíce a dopravit jej bezpečně zpět na Zemi dříve, než uplyne toto desetiletí“.
A to se skutečně povedlo! V červenci 1969 za obdivného přihlížení celého světa otiskli jako první své stopy v měsíčním prachu Neil Armstrong a Edwin Aldrin.
Stal se držitelem Pulitzerovy ceny
John Fitzgerald Kennedy se narodil 29. května 1917 v Brookline (stát Massachusetts) jako druhý z devíti dětí úspěšného obchodníka, jenž byl krátce i velvyslancem USA v Británii. Po absolvování Harvardovy univerzity v roce 1940 sloužil John v Tichomoří, kde byl těžce raněn. Po válce pracoval jako novinář, než v roce 1947 usedl za Demokratickou stranu ve Sněmovně reprezentantů.
V roce 1953 se stal senátorem a oženil se s Jacqueline Bouvierovou, s níž měl tři děti (dnes žije jen nejstarší dcera Caroline, JFK junior se zabil v letadle a druhý syn zemřel krátce po porodu). V roce 1957 dostal Kennedy jako dosud jediný americký prezident Pulitzerovu cenu, a to za životopisnou knihu Profily odvahy, popisující odvážné činy osmi senátorů.
John i Robert jsou pochováni vedle sebe
V listopadu 1960 Kennedy porazil ve volbách republikánského kandidáta, tehdejšího viceprezidenta Richarda Nixona, a to jedním z nejtěsnějších výsledků v novodobé historii USA (o 0,17 procenta v lidovém hlasování). K jeho vítězství přispěly i předvolební debaty poprvé vysílané v televizi.
John Kennedy byl pohřben 25. listopadu 1963 na arlingtonském hřbitově ve Washingtonu. Necelých pět let poté byl nedaleko něj pochován jeho mladší bratr Robert, který se stal rovněž obětí atentátu, když se ucházel o nominaci na prezidenta.
Co možná o atentátu na prezidenta
J. F. Kennedyho ještě nevíte
* Při návštěvě Texasu byl v Dallasu na náměstí Dealey Plaza v pátek 22. listopadu 1963 ve 12:30 místního času prezident Kennedy v otevřené limuzíně Lincoln zasažen třemi střelami do krku a hlavy. Jedna z kulek vážně zranila v témže voze texaského guvernéra Johna Connallyho (přežil), nezraněny zůstaly první dáma USA Jacqueline a guvernérova manželka Nellie. Jacqueline ihned po střelbě vylezla na zadní část vozu a na sedadlo se vrátila se slovy: „Mám v ruce jeho mozek!“ a „Zabili mi manžela!“. Limuzína rychle dojela do blízké nemocnice, kde byl JFK ve 13 hodin prohlášen za mrtvého. Hodinu a půl nato složil na palubě letounu Air Force One prezidentskou přísahu viceprezident Lyndon Johnson.
* Podle některých svědků a také některých výkladů amatérského videa Abrahama Zaprudera, který atentát náhodou natočil, nešly všechny tři kulky z jednoho směru (z šestého patra nedalekého Texaského skladu školních učebnic), tedy zezadu, ale též zprava.
* Asi ve 12:33 opustil budovu skladu učebnic předním vchodem Lee Harvey Oswald (24 let), zřejmě atentátník. Ve 13:15 na ulici zastřelil policistu a ve 13:50 byl zatčen. Dva dny nato ho při převozu do jiné věznice, v přímém televizním přenosu, zastřelil majitel nočního klubu v Dallasu Jack Ruby.
* Ruby byl za vraždu Oswalda odsouzen k trestu smrti, ale před odvolacím procesem zemřel v lednu 1967 na rakovinu. Podle některých spekulací byl Ruby najat mafií či CIA, aby odstranil Kennedyho vraha. Podle jiných úvah by bylo bláznovství najmout si na takový úkol Rubyho, protože „moc mluvil“. Jeho motivem mohla být nenávist k vrahovi obdivovaného prezidenta.
* Také Oswaldův motiv zůstane zřejmě navždy neobjasněn. Podle konspiračních teorií byl najatým vrahem, podle jiných to byl psychopat, jenž se chtěl zviditelnit „velkým činem“. Tvrdil, že je marxista (v letech 1960–1962 pobýval v Sovětském svazu), obdivoval kubánského vůdce Fidela Castra, ale údajně kontaktoval i proticastrovskou opozici.
* První vyšetřování vraždy JFK: Warrenova komise, ustavená týden po atentátu prezidentem Johnsonem, došla v září 1964 k závěru, že Oswald střílel sám a jednal na vlastní pěst, stejně jako Ruby. Další vyšetřování: komise Sněmovny reprezentantů v roce 1979 připustila verzi více střelců i teorii o spiknutí, za nepravděpodobné ale označila, že by si atentát objednala sovětská či kubánská vláda, mafie či proticastrovská opozice.
* Často zmiňovaná bývá z konspiračních teorií „kubánská stopa“. Mohlo jít o pomstu kubánských emigrantů, kteří Kennedymu zazlívali, že se jim v dubnu 1961 při vylodění v Zátoce sviní na Kubě nedostalo očekávané podpory amerického letectva a nevyšel jim tak pokus o svržení Fidela Castra (připravovaný se CIA). Podle jiných nechala Kennedyho zavraždit kubánská tajná služba v odplatě za pokus CIA zavraždit Castra.
* Další teorie připisují atentát CIA, s níž měl Kennedy špatné vztahy, neboť nesouhlasil s programem odstraňování vůdců některých levicových režimů. Podle jiných šlo o komplot zbrojního průmyslu a ministerstva obrany kvůli obavám, že se Kennedy přestane angažovat ve Vietnamu. Studená válka mohla být motivem i podle teorií, připisujících atentát sovětské vládě či její tajné službě KGB. Spekuluje se i o tom, že Kennedyho nechal odstranit viceprezident Johnson, jenž se obával, že si ho JFK nevybere do vlády v příštím volebním období.
* Veřejné mínění rozvířené filmem Olivera Stonea JFK si v roce 1992 vynutilo zákon, který uspíšil odtajňování všech záznamů o atentátu do 26. října 2017 (s výjimkou těch, jejichž odhalení prezident USA označí za škodlivé pro zájmy státu).
* Jako jediný přivedl atentát k soudu okresní prokurátor New Orleansu Jim Garrison, který obžaloval obchodníka Claye Shawa z účasti na spiknutí s cílem zavraždit Kennedyho, na němž se podle Garrisona podílela CIA. V únoru 1969 byl Shaw zproštěn obžaloby.
* V budově na Dealey Plaza, z níž Oswald střílel, je od roku 1989 Sixth Floor Museum, v němž jsou k vidění filmy, fotky a předměty související s atentátem, zprávy vládních vyšetřování, ale například i webkamera se stejným výhledem jako měl Oswald.
Další politické vraždy,
které šokovaly svět
30. ledna 1948: Zakladatele nezávislé Indie Mahátmu Gándhího zastřelil v Dillí náboženský extremista.
4. dubna 1968: Následkům atentátu podlehl Martin Luther King, americký bojovník za práva černochů.
6. června 1968: V Los Angeles zemřel na následky střelného zranění Kennedyho bratr Robert, senátor a prezidentský kandidát.
6. října 1981: Egyptského prezidenta Anvara Sadata během vojenské přehlídky zastřelili defilující vojáci.
31. října 1984: Indickou premiérku Indiru Gándhíovou zastřelili dva příslušníci její ochranky.
28. února 1986: Neznámý vrah zastřelil na stockholmské ulici švédského předsedu vlády Olofa Palmeho.
6. dubna 1994: Letadlo s prezidenty Burundi a Rwandy, Cyprienem Ntaryamirou a Juvénalem Habayarimanou, bylo sestřeleno raketami, které vypálili rwandští hutuští povstalci.
4. listopadu 1995: Židovský extremista Jigal Amir zastřelil v Tel Avivu předsedu izraelské vlády Jicchaka Rabina.
11. září 2003: Švédská ministryně zahraničí Anna Lindhová podlehla bodným a řezným zraněním, která utrpěla o den dříve. Útočníkem byl 26letý Švéd srbského původu.
9. května 2004: Čečenský prezident Achmat Kadyrov nepřežil pumový atentát v čečenském hlavním městě Grozném; k odpovědnosti se přihlásil čečenský polní velitel Šamil Basajev.
27. prosince 2007: Pákistánská opoziční politička Bénazír Bhuttová zemřela na následky zranění, která utrpěla při sebevražedném pumovém útoku v Rávalpindí.