Brzy člověk, kterého nevyděsí rozsypaná sůl ani neplive do rukávu při pohledu na pohřební vůz, začne své štěstí spojovat s onou změnou – a sahá po ní znovu a znovu.
„Tato podmíněná pověra se může vyvinout, když lidé věří, že mohou udělat něco, aby měli situaci pod kontrolou, ačkoli pro to neexistuje rozumný důvod,“ vysvětluje pro Wall Street Journal profesorka Gita Joharová z Columbijské univerzity, která před časem napsala pojednání o tomto fenoménu. Nedávný výzkum potvrdil, že pověry zvyšující iluzi kontroly mohou lidem podpořit psychiku a v některých případech dokonce zlepšit jejich výkonnost.
Nevynechat rituál štěstí
Nejpravděpodobnější "obětí" podmíněné pověry jsou ti, kteří mají vysokou potřebu kontroly a zároveň v dané situaci cítí bezmoc. Například perfekcionista, který neměl čas se na určitou věc dobře připravit.
„Jakkoli je možné podobnou pověru zlomit, obvykle to vyžaduje spoustu negativních důkazů, než jsou lidé ochotni rozloučit se se svými "šťastnými" rituály,“ podotýká Joharová. V rámci studie s kolegou profesorem Erikem Hamermanem například nechala 275 účastníků hrát proti počítači hru kámen-nůžky-papír. Každý z nich odehrál deset sérií pravou rukou a deset sérií levou.
Aniž by o tom účastníci věděli, byl počítačový program upravený tak, aby zmanipuloval výsledky a nechal některé z účastníků vyhrávat častěji při hraní levou rukou. Když pak dostali na vybranou, kterou ruku si zvolí na poslední zápas proti počítači, tři čtvrtiny hráčů vybraly ruku, která se jim "postarala" o větší počet vítězství.
„Fenomén podmíněné pověrčivosti je natolik běžný, že jsou na něm postavené celé reklamní kampaně,“ upozorňuje Hamerman. Například v nedávné reklamě do sebe sportovní fanoušek tlačí odporně chutnající vegetariánský hamburger, protože jeho oblíbený tým vyhrál, když ho naposledy jedl. Dvacetiletá Mary Pfisterová, studentka Saintlouiské univerzity, zase nosí na každý hokejový zápas tričko Chicago Blackhawks. Když ho na sobě měla tuto sezónu poprvé, její tým vysoko zvítězil, a proto si ho teď bere pokaždé, i když si kvůli tomu musí udělat zajížďku domů. „To spojení je nejspíš jenom v mé hlavě. Ale když ho mám, jsem klidnější,“ připouští.
Placebo, které funguje
Pro osoby, které jsou pod tlakem, aby podaly vysoký výkon, může pověrčivé chování vytvořit placebo-efekt, který výkonnost skutečně vylepší. Od patnácti let nosí Maria Farranová, dvacetiletá vysokoškolačka z Barcelony, červený náramek na všechny zkoušky. „Dala mi ho mamka pro štěstí. Když ho mám, jsem uvolněnější. Myslím, že mi u zkoušek pomáhá,“ je přesvědčená.
Při experimentu v roce 2010, který zveřejnil časopis Psychological Science, golfisté odehráli o 35 procent víc doklepnutí do jamky, když jim bylo řečeno, že míček, kterým hrají, je "šťastný".
Sportovní týmy od nejnižší ligy až po profesionální si jsou vědomy, jaký přínos pro hráče představují jejich talismany nebo "šťastné rituály" a nijak jim v nich nebrání. Například o Michaelu Jordanovi bylo známo, že pod basketbalové kraťasy nosil svoje "šťastné šortky" z doby, kdy hrál basketbal na vysoké škole.
Zatímco podmíněná pověrčivost může ovlivnit chování jednotlivce, společensky sdílená "kulturní pověrčivost" může mít dopad na celý trh. V každý pátek třináctého zaznamenávají americké aerolinky o zhruba deset tisíc cestujících méně a místní podniky celkově nižší zisky, protože lidé nechtějí cestovat, pracovat ani nakupovat.
