Údajně nejstarší mince odkazující na českého krále byla nalezena v severoizraelském přístavním městě Akku. Podle expertů, kteří minci studovali, je na ní vyobrazen král Přemysl Otakar II. Informoval o tom zpravodajský server Times of Israel. Nenápadná stříbrná mince z poloviny 13. století, která má podle expertů obrovskou historickou cenu, byla objevena při vykopávkách ve zmíněném křižáckém městě.
Archeologové minci našli mezi hromadou mramorových desek. Cennosti byly uloženy do skrýše krátce před tím, než poslední křižácké město ve Svaté zemi Akko padlo v roce 1291 do rukou muslimských vojsk. Experti původně minci nepřipisovali zvláštní význam.
"Tato mince se nám nezdála nijak zvlášť důležitá. Snažili jsme se o její identifikaci, ale neuspěli jsme," prohlásil numismatik Robert Kool, který pracuje jako specialista na středověké mince pro Izraelský památkový úřad. Zmíněný denár podle Koola neodpovídal žádnému typu místních mincí ani mincím známým z Francie, Anglie či Německa.
Na přední straně denáru je vyobrazen král se špičatou korunou a žezlem, které je na horním konci ozdobeno lilií. Na okraji minci lemuje částečně nečitelný nápis ZL REX BOEMO. Na zadní straně je znázorněna vousatá podobizna svatého Kryštofa.
"Máme zde první příklad mince zmiňující českého krále," podotkl Kool. Doposud známé nejranější mince odkazující na českého krále pocházejí až ze 14. století. Unikátní je podle Koola i to, že na zadní straně mince je svatý Kryštof, a ne svatý Václav, jak je u českých mincí z té doby běžné.
"Je to první mince, kde je rex boeme nebo rex boemorum, král Čechů. Bylo to raženo pravděpodobně ve chvíli, kdy Přemysl Otakar II. plánoval (nakonec nerealizovanou) cestu do Svaté země, i proto to byla jiná ražba. V českých zemích byly běžnější brakteáty, takové jednostranné tenké plíšky, které jižním směrem neplatily. Proto se razil fenik (denár), který byl bernou mincí jižně od nás, zatímco brakteáty naopak severně," řekl vedoucí Numismatického oddělení Národního muzea Luboš Polanský. "Asi proto se tam také poprvé objevuje, že je to král Čechů, protože na domácích mincích nebylo třeba zdůrazňovat, koho je král, tam stačilo jen král Přemysl nebo vévoda Přemysl, jenom titul se jménem," podotkl Polanský. To by vysvětlovalo na českých mincích výjimečné užití svatého Kryštofa, patrona cestovatelů a poutníků.
Kterému králi tvář na minci patří, není zcela jasné. Kool a expert na východoevropské mince z univerzity v polské Vratislavi Borys Paszkiewicz ale dospěli k názoru, že jde o českého panovníka Přemysla Otakara II. Podle nich byla mince vyražena buď v roce 1248, kdy se Přemysl Otakar II. pokusil zmocnit českého trůnu, nebo v roce 1262, tedy krátce poté, co byl konečně korunován českým králem. "Neobvyklý titul a neobvyklý patron (na zadní straně mince) hovoří pro dřívější datum," napsali.
Otázkou je, jak se česká středověká mince na Blízký východ vůbec dostala. Kool upozornil, že ve Svaté zemi se nenašly prakticky žádné mince z východní Evropy z období křížových výprav, s výjimkou zmíněného denáru se svatým Kryštofem a pěti českých mincí z poloviny 13. století nalezených v izraelském přímořském letovisku Kasarii (Caesarea), na nichž ale zmínka o českém králi není.
Jednou s teorií je, že denár přinesli účastníci křížových výprav. Mohla ale také putovat po středověkých obchodních cestách z Prahy přes Rakousko do Benátek a pak přes Středozemní moře do Svaté země. "Mezi muslimskými vládci na východě byla tehdy obrovská poptávka po stříbru. V té době byly na českém území objeveny velké stříbrné doly a Čechy se staly velmi důležitým producentem stříbra," dodal Kool.