Novoroční, případně vánoční projev hlavy státu se stal v Československu a později České republice neodmyslitelnou součástí přelomu roku. Státníci jej pronášeli a pronášejí tu za větší, tu za menší pozornosti občanů, ale vždy za bedlivého a kritického zájmu politiků a médií. Státníci obvykle nejen hodnotili to, co odcházející rok přinesl, ale uvažovali i o budoucnosti. Více než šedesátiletou tradici novoročních projevů nyní přeruší prezident Miloš Zeman, který pronese 26. prosince své vánoční poselství.
Tradici novoročních projevů, které pronášejí hlavně státníci v Evropě a v Americe, zahájil už první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zprvu nedržel projevy ke spoluobčanům, zato poskytoval tradičně novinám novoroční interview. Na Nový rok 1919 také promluvil k Národnímu shromáždění a dal na dlouhou dobu základ novoročnímu přijímání poslanců a jiných prominentů prezidentem. Ve 30. letech Masaryk začal vystupovat s vánočními projevy. Letos zvolený prezident se tak jen vrací trochu více do minulosti.
Ve štědrovečerních, tehdy už rozhlasových projevech, pokračoval ve druhé polovině 30. po svém nástupu do funkce také druhý československý prezident Edvard Beneš. Tradici nepřerušil za smutných válečných podmínek ani prezident okupovaných Čech a Moravy Emil Hácha. Vánoční projevy zrušil až první komunistický prezident Klement Gottwald, který začal své poselství národu přednášet na Nový rok.
V novoročních projevech měl už zkušenost z funkce předsedy vlády, tato praxe šéfů vlád však trvala jen pár let po druhé světové válce. Snad nechtěl pokračovat v tom, co zavedl Beneš, anebo proto, že komunisté se snažili od nástupu moci o vymýcení části křesťanské vánoční tradice z povědomí lidí. Klasickým příkladem bylo jedno z vystoupení Antonína Zápotockého, který dětem přiblížil nové změny slovy: "Ježíšek vyrostl, zestaral, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz."
Dnes si novoroční projevy hlavy státu nelze představit bez televize. Jako první oslovil spoluobčany ještě z černobílé obrazovky Antonín Novotný v 60. letech. Projevy hlav socialistického Československa, včetně Antonína Novotného, Ludvíka Svobody a Gustáva Husáka, si byly podobné. Plné překonávání překážek, budování a úspěchů pracujícího lidu při výstavbě socialistické vlasti, plnění pětiletých plánů a růstu materiálního i duchovního bohatství země.
Novou dimenzi dal novoročním poselstvím Václav Havel. Tón udal už prvním projevem na prahu roku 1990, tři dny po svém zvolení československým prezidentem. Jeho slova, "předpokládám, že jste mě nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal" a "naše země nevzkvétá...", ukázala, že jeho projevy nebudou žádnou formalitou. V jeho poselstvích se odrazilo všechno, čím stát procházel na cestě od pádu komunismu k blížícímu se vstupu do Evropské unie. Havel jako poslední československý a první český prezident si zřejmě podrží i rekord ve svých třinácti novoročních pozdravech.
V tradici novoročních projevů pokračoval Václav Klaus, který je navíc přednášel v přímém přenosu. Také on se vyjadřoval k aktuálnímu dění i stavu společnosti. V roce 2008 například řekl, že Češi přes řadu problémů žijí v asi nejlepším možném období existence své země. O čtyři roky později upozornil na špatnou společenskou atmosféru. Letošní projev vstoupil do historie tím, že v něm Klaus vyhlásil kontroverzní amnestii.
