Patří mezi nejznámější představitele protikomunistického odboje. Někdejší pohraničník Josef Hasil, přezdívaný Král Šumavy, pomohl na přelomu 40. a 50. let desítkám lidí dostat se přes hranice na Západ a jeho příběh inspiroval filmaře i spisovatele. Kvůli Hasilovu odvážnému počínání také komunisté perzekvovali řadu jeho blízkých, kteří zůstali v Československu, včetně malého syna.
Hasilovo rozhodnutí převádět lidi se zrodilo krátce poté, co se v únoru 1948 ujali moci komunisté. Mladík, který za války po útěku z totálního nasazení pomáhal jako spojka partyzánům, měl v té době v uniformě SNB hlídat hranice. Raději však pomáhal lidem ohroženým nastupující mocí k útěku. V říjnu 1948 ale po jedné cestě přes „čáru“ skončil v rukou pohraničníků a později smutně proslulý Karel Vaš jej poslal na téměř 10 let za mříže. Po půl roce se ale Hasilovi podařilo z tábora uprchnout.
V Německu vstoupil do služeb americké výzvědné služby, stal se agentem-chodcem a znovu převáděl lidi, ale také dodával odboji vysílačky či další materiál. Díky znalosti terénu i výtečnému sluchu se mu dařilo přecházet nepozorovaně, přesto se ale několikrát i Král Šumavy – jak o něm hovořily i materiály komunistické bezpečnosti – dostal do přestřelky. V jedné z nich zemřel v prosinci 1949 mladý pohraničník, v září 1950 pak v jiném ozbrojeném střetu zahynul Hasilův bratr Bohumil.
Už koncem 50. let Hasilův osud, byť notně překroucený a zkombinovaný s životem dalšího šumavského převaděče Franze Nowotneho, posloužil jako předloha snímku Král Šumavy režiséra Karla Kachyni. Ideologicky podbarvený film ale měl s realitou jen málo společného, skutečný Hasil totiž přežil všechny úklady a v roce 1953 s převáděním skončil. Přestěhoval se do USA, kde prošel řadou povolání, až zakotvil jako kreslič v automobilce General Motors.
Josef Hasil dnes žije jako penzista v Chicagu a právě teď slaví devadesátiny – narodil se v chudé šumavské rodině 8. února 1924.