Je to smutně proslulý „hrdina“ československého zločinu. Jeho hrůzné vraždy se dostaly i na filmové plátno. Málokdo z pamětníků si tenhle příběh nevybaví.
Miroslav Somora – muž, který inspiroval tvůrce známé detektivky Smrt stopařek – byl před 35 lety, v časných ranních hodinách 9. února 1979 v bratislavské věznici popraven. Asi málokdo z lidí otřesených vrahovou brutalitou nepocítil úlevu a zadostiučinění...
Loupežná přepadení, krádeže, znásilnění
Somora, řidič nákladního auta, přitom nebyl ani před dvojnásobnou vraždou spáchanou v srpnu 1976 žádné neviňátko. Měl za sebou několik trestů za loupežná přepadení, krádeže a znásilnění, dokonce se mu podařilo utéct z věznice i léčebny.
Tragédie začala dvě hodiny po půlnoci 8. srpna 1976. Tehdy požádaly Somoru před nádražím v Trenčíně o svezení dvě dvacetileté dívky. Měly namířeno do Tater, kde chtěly strávit dovolenou. Když za Trenčianskou Teplou usnuly, Somora vytáhl zpod sedadla masivní klíč na kola a začal s ním dívky mlátit. Poté, co po úderech do hlavy upadly do bezvědomí, vzal nůž a obě ubodal. Jednu z nich pak ještě znásilnil. Mrtvá těla odvezl na skládku u Valašských Klobouk, kde je zahrabal.
Důležitý svědek napomohl rychlému odhalení
Díky pozornému muži, kterému přišlo zvláštní, jak Somorův nákladní vůz Roman u skládky divně parkuje, byly ale mrtvoly hned odhaleny. Vraha, jedenáct let ženatého otce dvou dětí, policisté dopadli o dva dny později.
V roce 1979 natočil podle této šokující události režisér Jindřich Polák svůj celovečerní snímek Smrt stopařek. Dvě nebohé dívky si zahrály Dagmar Patrasová a Jana Nagyová, hlavní role psychopatického vraha trpícího nezvladatelnou agresivitou vůči ženám připadla v tuzemsku neokoukanému polskému herci Marku Perepeczkovi.
Byl úžasný, vzpomíná Dagmar Patrasová
na zesnulého polského herce Perepeczka
„Vypadal jako hromotluk, ale byl to velice něžný člověk. Jeho vzhled odporoval tomu, jaký byl, tedy sečtělý, skvělý, úžasný,“ vzpomíná na natáčení a na Poláka Marka Perepeczka Dagmar Patrasová. „Když mě měl škrtit, projevila se jeho křehká duše, nechtěl mě stisknout. Řekla jsem mu, ať se nebojí, a on mě chňapnul tak, že jsem měla pár dní jeho prsty otisknuté na krku!“ Ve filmu Perepeczko nemluví svým hlasem, do češtiny ho nadaboval herec Vilém Besser, který zemřel v roce 1985. Dávno po smrti je i vyznavač kulturistiky Perepeczko – 17. listopadu 2005 v 63 letech podlehl doma v Polsku infarktu.
