"Vskutku ojedinělý způsob pokroku prostřednictvím nepořádku!" jásali vědci poté, co 13. září 1929 veřejně oznámil britský bakteriolog Alexander Fleming objev penicilinu, který odhalil už v září 1928. A to tak, že během úklidu na jedné ze zapomenutých laboratorních misek s vypěstovanými mikroby nalezl plíseň, jež zabíjela okolní mikroby. Nazval ji podle názvu oné plísně Penicillinum notatum.
Během léta roku 1928 zkoumal bakteriolog londýnské nemocnice Fleming stafylokoky - mikroby. V jeho laboratoři se tak časem nakupila spousta misek s těmito látkami. Když pak zas jednou v laboratoři uklízel, narazil na několik misek s mikroby, kde bujela plíseň. Nebylo to nic neobvyklého, plísně se dostanou vzduchem všude a jsou častým "návštěvníkem" mikrobiálních kultur. Jenže Fleming si všiml, že kolem sametových ostrůvků plísně mikroby odumřely. Ze zvědavosti tedy kousek plísně odebral a přesadil do živného roztoku, aby si jí vypěstoval víc. Brzy zjistil, že látka z plísně působí, dokonce i ve velmi zředěném stavu, také na jiné druhy mikrobů, a navíc že není pro člověka jedovatá.
Vítězné tažení penicilinu však začalo o něco později, protože vědec z plísně zprvu nedokázal izolovat účinnou látku. "Vyčistit" penicilin se podařilo až v roce 1940 týmu vědců z Oxfordské univerzity pod vedením Ernsta Borise Chaina a Howarda Waltera Floreyho, kteří pět let nato dostali s Flemingem za tento objev Nobelovu cenu. Od té doby zachránil preparát miliony lidských životů.
Fleming se narodil 6. srpna 1881 a zemřel 11. března 1955.