Tradiční kachlová kamna se znovu vracejí do módy. Jejich předností je díky sálavému teplu rovnoměrné vytopení prostoru a především fakt, že jde o nejzdravější způsob vytápění a kamna jsou tak vhodná do domácností s alergiky či astmatiky. Lidé o ně opět začínají mít velký zájem.
Na kachlová kamna nedá dopustit viceprezident Cechu kamnářů Pavel Baďura. V Ostravě právě dohlížel na zkoušky na kamnáře pro nevyučené osoby, které se poprvé v České republice uskutečnily na Střední škole stavební a dřevozpracující.
Třináct řemeslníků mělo po pětiměsíčním přípravném kurzu šanci zabojovat o to, aby se stali kamnáři bez vyučení a mohli se tomuto řemeslu dále věnovat. Tuto možnost ostravská škola coby nový způsob vzdělávání nabízí zatím jako jediná v republice. Kromě písemné zkoušky a teoretických znalostí museli budoucí kamnáři prokázat i praktické dovednosti a postavit kachlová kamna, v nichž nakonec pekli husu. Závěrečné zkoušky všichni zvládli.
Mezi úspěšnými absolventy byl i jednapadesátiletý Jaroslav Lžičař, který kurz absolvoval i se svým dvacetiletým synem. Otce, který se kamnařině věnuje už 14 let, lákala možnost získat po kurzu nejen osvědčení, ale následně po úspěšném složení zkoušek i výuční list. Jeho syn, původně vyučený puškař, nemohl ve svém oboru najít uplatnění. Podle Lžičaře kvalitně vyrobená kamna prostě mají své kouzlo. "Vždycky říkám, že kamna hřejí, i když netopí," uvedl Lžičař. S tím souhlasí i jeho syn. "Kachlová kamna jsou hezčí od pohledu, má to nějakou tradici a z kamen je prostě nejpříjemnější teplo," řekl Jaroslav Lžičař mladší.
Podle Baďury kamnařina zdaleka není podřadným řemeslem. Naopak dobrý kamnář patří spíše mezi řemeslnickou elitu. "Kamnář musí být dobrý manažer, musí to být konstruktér, musí to umět perfektně spočítat a musí být perfektní designér. Kamnář je řemeslník v každém coulu. V kamnařině se používá všechno. Opracovávají se kovové věci a keramika, jsou tu šamotové věci, je tam spousta izolačních materiálů," podotkl Baďura.
Přestože například ostravská Střední škola stavební a dřevozpracující musela v roce 2004 kvůli malému zájmu studentů zrušit obor pro výuku kamnářů, kamnářské řemeslo se podle Baďury v Česku zatím daří udržet. Mnohdy se dědí z generace na generaci. "Je to řemeslo, které se hodně dědí. Také proto ten nábor těch žadatelů o tříletý obor není tak velký, protože jejich rodiče mnohdy o kamnařině mnoho neví," míní Baďura.
Podle něj se lidé ke kamnům vracejí nejen kvůli příznivému zdravotnímu hledisku, ale také díky vysoké kvalitě tepla. Baďura připomněl, že navíc už zdaleka neplatí, že kamna musí mít jen tradiční vzhled, ale dají se vyrobit ve velmi moderním stylu i pro různé typy interiérů.
