Třeba vás budou zajímat ze Švédska některé maličkosti. Alespoň pár z těch, které zaujaly mě. Jednak mě překvapují PLOTY. U domů a zahrad jsou minimální. Vrátka či vrata většinou otevřená, nezamčená. Každý je vítám, každý může vstoupit. Máte-li potřebu si odpočinout a v nějaké zahrádce je lavička, nic vám nebrání si na ni sednout. Potřebujete si postavit někde stan? Pokud tak neučiníte na některé lesní silnici, po které musí jezdit dopravní prostředky, jestliže tím nikomu nic nezničíte, pak můžete tak učinit kdykoliv a kdekoliv. Ale kolem dálnic je to zcela jinak. Všechny, v jejichž blízkosti je les, jsou oplocené. Nekonečné množství pletiva. A jen z jednoho důvodu. Kvůli ochraně zvěře před střetem s automobily.
Dále mne překvapuje čistota lesů. Ty jsou pravidelně prořezávány a nezáleží na tom, zda jsou vlastnictvím státu či soukromníka. Švédi tvrdí, že dělají les pro své děti. Je-li potřeba, najmou firmu, která stromy prořeže, zároveň roztřídí podle druhu a kvality dřeva. A nakonec vše odvezou. Les zůstává čistý, nic v něm zbytečně neleží a nehnije. Toto ZELENÉ ZLATO, jak zde dřevo nazývají, je významným artiklem. Potvrzuje to, že za jeden vykácený strom automaticky vysadí tři další. V lesích roste obrovské množství vřesu, jalovce a hub, které však místní lidé nesbírají.
Za zmínku stojí i BARVY DOMŮ. Bývají ve třech barvách. ČERVENÁ je barvou základní. Je to barva farmářská. ŽLUTÁ – oznamuje, že se jedná PANSKÉ DOMY, tudíž, že zde bydlí „někdo lepší“. ŠEDOMODRÁ – tou se označuje církevní majetek.
Jste u jezera a máte rádi ryby? Snadno si je můžete vlastnoručně nalovit. Rybářský lístek? K čemu? Nechodí kontrola, nechodí porybný. Je jakousi samozřejmostí, že pokud chcete lovit ryby, pak rybářský lístek vlastníte. Nikdo vás ale kontrolovat nebude. Byla by to obrovská potupa.
Další zajímavostí, na kterou jsme byli upozornění, jsou SVĚTÉLKA v oknech. Lidé je nechávají na noc v oknech rozsvícená. Aby případný pocestný nezabloudil a je-li potřeba, mohl i vstoupit a požádat o pomoc, radu, nocleh…
Ještě něco zajímavého? Prosím. Třeba to, co by mohlo zajímat právě nás, seniory. Životní měřítko je zde trochu jiné, než u nás. Všichni v jakémkoliv věku jsou zde MLADÍ. Všem se říká kluci a holky. Vše je dobré, pěkné. Prší? To nevadí, déšť je přece pěkný. Mrzne? Nevadí. Mráz je krásný. Čekáte na něco? Nemůžete se dočkat? Nevadí. Čekání je přece fajn… Když si uvědomuji, jak se my kvůli každé nepříjemné drobnosti dokážeme nazlobit…K čemu je to dobré? Jedině ke zhoršení našeho vlastního zdravotního stavu. Do důchodu zde všichni odcházejí v 65 letech. Výjimku tvoří pouze vojsko a policie. Ti odcházejí v 60 letech. Pokud je to možné či nutné, mohou pracovat dál. Ale věk 67 let je definitivní. A vůbec nezáleží na tom, zda se jedná o dělníka, učitele, lékaře, vědce, politika. Dosáhl jsi tohoto věku, jdeš do důchodu. Užívej si konečně života! Průměrný věk Švédů je 90let. Teprve v 80 letech si dávají do pořádku své soukromé věci tak, aby jejich potomkům nezůstaly zbytečné nepříjemné starosti. Důchod se pohybuje mezi 7000 až 10 000 SK (1 SK = cca 3 Kč).
Učitel vydělá v průměru 25 000 SK, dělník 17 000 SK, lékař 30 000 SK. Ceny jsou \"podobné\" našim. Například chleba u nás 20 Kč, u nich 20 SK. Návštěva lékaře stojí 200 SK. A ještě něco k lékařům. Švédi mají své osobní lékaře. K těm nechodí jen tehdy, když jsou nemocní, ale také třeba proto, aby se podělili o svou radost či starost. Návštěvu si domluví předem a lékař se pak pacientovi může věnovat tak dlouho, jak si to pacient přeje.
Děti navštěvují od raného dětství mateřskou školu. Do devítiletky nastupují v 7 letech. Pak obvykle studují nejrůznější gymnázia, po jejichž dokončení jdou buďto do zaměstnání, nebo na vysokou školu.
Ve školách děti nedostávají známky, ale body. Rovněž výuka probíhá jinak. Neexistuje nutně klasická vyučovací hodina. Potřebuje-li učitel něco dětem ukázat např. z přírodopisu chodí s dětmi ven, přímo do terénu. A vůbec nezáleží na tom, zda vyučování bude 45 minut, nebo cele dopoledne. Stačí, když se domluví s kolegy a přehodí si předměty. Od 3. třídy se všechny děti povinně učí angličtině. Takže tímto jazykem se zde domluvíte se všemi. V 6.třídě nastupuje povinný druhý cizí jazyk.Od dětství jsou všichni vedeni k tzv. PRACOVNÍ ÚCTĚ. To znamená, že žádné zaměstnání není lepší ani horší. Každá práce je potřebná.
Švédi ovšem platí neskutečně vysokou daň 30 % z platu!!! Ale nestěžují si. Vědí, že je to na dobrou věc a kam jejich peníze jdou. Třeba na dopravu, na bezpečnost na silnici…
A ještě poslední zajímavost, kterou jsme zažili. Potřebujeme hodit do schránky pohledy. Schránek je zde velice málo. Takže ji očima hledáme. Je na druhé straně ulice. Manžel bere pohledy a jde k přechodu. Na semaforu svítí červená. Poslušně stojí. Přijíždí autobus místní dopravy. Je plný cestujících. Řidič zůstává stát a manželovi kyne, aby přešel. Nevěříme vlastním očím.
Putování po Švédsku pomalu končí. Pokud jsem oslovila aspoň někoho, jsem tomu opravdu ráda.
