Česko patří v EU k zemím, kde nejčastějším důvodem k odchodu do penze je bez ohledu na schopnosti a zdravotní stav důchodový věk. Čtyři pětiny seniorů a seniorek šly na odpočinek, protože dosáhly věkové hranice. V Německu to byly dvě pětiny lidí, v Dánsku, Švédsku či Polsku polovina, v Rakousku pak tři pětiny. Jinde hraje větší roli než věk zdraví, ale i problémy v zaměstnání či ztráta práce. Vyplývá to z mezinárodní analýzy o aktivním stárnutí. Podle expertů si přitom lidé práceschopnost udržují do stále vyššího věku.
„Ze dne na den jako by lidé ztratili schopnost pracovat. U nás je pokles pracovní aktivity nejstrmější,“ uvedl Daniel Münich z centra pro ekonomický výzkum CERGE-EI. Míní, že schopnost pracovat je individuální a věk u ní nehraje až tak roli. Podle Münicha se v Česku navíc stále udržují předsudky, že starší zabírají místa mladším. „Fyzikální zákony ale na trhu práce neplatí,“ zdůraznil expert.
Podle mezinárodního srovnání nejčastějším důvodem pro odchod do penze je v Česku důchodový věk. Kvůli němu opustilo zaměstnání 81 procent lidí. Necelých sedm procent pak skončilo s prací kvůli zdravotním potížím a 12 procent penzí vyřešilo ztrátu místa. V Německu šlo do důchodu kvůli věku zhruba 42 procent lidí, kvůli zdravotnímu stavu 31 procent a kvůli ztrátě práce 23 procent. V Rakousku věk hrál roli u 62 procent lidí, zdraví u 24 procent a problémy v zaměstnání u 14 procent.
Po dosažení věkové hranice odchází do penze i zhruba čtyři pětiny Maďarů, Italů, Rumunů a Malťanů, 90 procent Bulharů a 96 procent Řeků. Naopak v Británii jsou to dvě pětiny, v Nizozemsku 45 procent, ve Finsku 47 procent, v Irsku 48 procent, v Polsku a Portugalsku 54 procent. Průměr EU dosahoval 61 procent. Blížilo se mu Slovensko, kde kvůli věku šlo do penze 62 procent lidí.
V Česku letos odcházejí muži do penze v 62 letech a osmi či deseti měsících, ženy pak podle počtu dětí v 57 letech a osmi měsících až 61 letech a osmi měsících. Důchodový věk se každoročně zvyšuje o pár měsíců. Strop není stanoven. Koaliční politici mluví o nutnosti ho určit. Má ho navrhnout komise zástupců stran a expertů, a to v návaznosti na prodlužování života. Jen za poslední dvě desetiletí se doba dožití protáhla u žen zhruba o čtyři roky a mužů o víc než pět let. Muži se v průměru mohou dožít 75 let a ženy 81 let.
Podle předního českého geriatra Zdeňka Kalvacha se prodlužuje i práceschopnost a pojem stáří se mění, tato životní etapa se posouvá zhruba do věku 75 či 80 let. Přibývá dlouhověkých. Někteří sociologové mluví dokonce o bezvěké společnosti. „Přestaňme se bavit o věku. Periodizace je k ničemu. Člověk je jen mladší či starší, věk je jeho soukromá záležitost. Ve společnosti pracuje přiměřeným způsobem a přijímá svou odpovědnost,“ uvedl Kalvach. Podle něj není pravda, že by prodlužování života provázela "expanze nemocnosti". Protahuje se i doba, kterou lidé prožijí ve zdraví bez obtíží. Podle psycholožky Zuzany Spurné mohou senioři zaměstnavatelům nabídnout zkušenosti, jsou zodpovědní a spolehliví, nemají tak vysoké nároky na plat a nechtějí soutěživě dělat kariéru. Spurná dodala, že se čeští manažeři ale tuto skupinu ještě nenaučili využívat.
