Komik velkého formátu, jenž celý život trpěl trémou a nedůvěrou ve vlastní herectví. To byl Jindřich Plachta, diváky oblíbený i obdivovaný, ale přitom plachý, nesmělý a skromný muž asketické postavy. Občanským jménem Jindřich Šolle se narodil před 115 lety 1. července 1899.
Na přání tatínka měl být bankovním úředníkem, a tak složil maturitu na obchodní akademii v Plzni. Z té doby pochází i jeho přezdívka a pozdější pseudonym Plachta podle neslušivé peleríny, která kolem vytáhlého mladíka zoufale vlála.
Jako poslušný syn začal pracovat v Pražské úvěrové bance, při tom ale tajně vystupoval v divadle i kabaretu a dostal se i k filmu. Tím prvním byla němá filmová verze Osudů dobrého vojáka Švejka, kde si zahrál vojenskou patrolu - publikum se jeho vyčouhlou postavou královsky bavilo.
Po předčasném odchodu do důchodu ze zdravotních důvodů v roce 1927 se věnoval už jen herectví. Vystupoval v Rokoku, Divadle Vlasty Buriana, Osvobozeném divadle, Tylově divadle v Nuslích. Po 2. světové válce byl členem Divadla 5. května, zájezdového Vesnického divadla zvaného Divadlo pod Plachtou, Národního divadla i Divadla na Vinohradech.
Ve filmech většinou představoval typického českého člověka s dobrým srdcem. Filmoví režiséři si Plachtovo herectví zamilovali a objevil se v dalších němých filmech - Pantáta Bezoušek, Milenky starého kriminálníka, Tchán Kondelík a ženich Vejvara.
Zvukový film odhalil i jeho charakteristický hlas, jemu patří slavný výrok "krasavice inteligentní" z komedie To neznáte Hadimršku. Natočil celkem přes sto zvukových filmů - například Muži v offsidu, Před maturitou, Naši furianti a další.
V 50. letech jezdil Plachta s divadlem po vesnicích a také dobrovolně brigádničil v kladenských dolech. Těžká práce přispěla k jeho předčasnému úmrtí 6. listopadu 1951. I děti si ho připomínají díky příběhům Pučálkovic Aminy, jež napsal.
