Hrad Pernštejn na Brněnsku hostí výstavu, která má představit to nejlepší umění z českých hradů a zámků z období pozdního středověku. V ucelené podobě a na jednom místě zatím tato díla vystavena nikdy nebyla. Výstava potrvá do 7. září.
Podobná expozice kastelána Zdeňka Škrabala na hradě ještě nebyla. "Kvalitou a množstvím děl je to asi největší výstava. K vidění jsou unikátní věci," uvedl Škrabal. Několik desítek exponátů z Německa, Francie, Španělska a Itálie dokládá podle odborníků podobu umění v evropských kulturních centrech a zároveň představuje ušlechtilé sběratelské zájmy středoevropských aristokratů 19. století.
Na Pernštejně je vystavený například Reliéf Madona s dítětem a malým svatým Janem Křtitelem od Benedetta da Maiana jako jedno z prvních děl florentské renesance. Poprvé je k vidění také oltářní obraz z hradu Bouzov. Návštěvníci si jej mohou prohlédnout z obou stran.
Období mezi středověkem a renesancí bývá označováno také jako podzim středověku. Podle historiků patří k nejpozoruhodnějším obdobím evropské rytířské kultury, kdy pozvolna končilo období válečníků ve zbroji.
Výstava s názvem Dlouhá cesta za krásou je součástí projektu Národního památkového ústavu Rok pánů z Kunštátu, který připomíná kulturní pozadí diplomatických misí Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, vyslaných v 15. století k západoevropským panovnickým dvorům. Úspěšně navázané spojenecké svazky předznamenaly vznik smlouvy o nastolení míru v celém křesťanstvu.
Podle generální ředitelky Národního památkového ústavu Nadi Goryczkové je hrad Pernštejn pro výstavu vhodným místem. Jeho stavební vývoj skončil koncem středověku a je sám o sobě exponátem. "Vystavená díla sem skvěle zapadnou a hodí se sem," řekla Goryczková.
