Proč tento článek? Velmi často narážím na slovní spojení o „zdravém rozumu“. I zde na tomto portále jsou lidé, kteří se tím pyšní.
„Vím, že to tak není, protože mám zdravý rozum.“
„Zdravý rozum mi říká…“
„My, co máme zdravý rozum, tomu nevěříme…“ a tak podobně.
Kdo má zdravý rozum, toho si lidé váží. Je to jakýsi opak hlupáka, naivy a důvěřivce. Ono to vypadá, jakože klademe rovnítko mezi zdravý rozum a moudrost. Zjistil jsem však, že skutečně inteligentní anebo moudří lidé se zdravého rozumu nedovolávají. Proč ne?
Tak mne napadlo, co tím zdravým rozumem je míněno, v jakých souvislostech se sousloví používá a zda lze vytvořit nějakou definici zdravého rozumu.
Historie
Použití zdravého rozumu jako důkazu není fenoménem současnosti. Z literatury víme, že už nějaké to století se zdravým rozumem operujeme jako s argumentem. Jsou o tom mnohé písemné záznamy. A zde zjistíme první slabinu, kterou má zdravý rozum jako argument. Lze s ním argumentovat pouze v současnosti. Když nám zdravý rozum říká, že tělesa těžší než vzduch nemohou létat, platí to jen v určité době. Když podle zdravého rozumu nikdy nebude ve vlacích elektrické osvětlení protože vlak za sebou nemůže tahat dráty, také se s tím nedá dnes argumentovat. Kdysi byli všichni přesvědčeni, že žádné letadlo nepřeletí oceán. Kdo má zdravý rozum si spočítá, že by letadlo muselo nést tolik paliva, že by se s ním ani nevzneslo.
Tedy poznatek z historie je takový, že zdravý rozum nám může říkat za pár let úplně něco jiného, než dnes.
Současnost
Co nám říká zdravý rozum dnes? Setkávám se s názorem, že naše myšlenky v žádném případě nemohou mít vliv na nadcházející události. S odvoláním na zdravý rozum. Vědci zabývající se fyzikou na úrovni kvantových částic už vědí, že tyto elementární částice mohou mít funkci jako hmota, stejně jako vlnění. Rozhodující je, jaká funkce se od nich očekává. Tedy když měří parametry hmoty, něco naměří, ale už nelze naměřit parametry vlnění a naopak. Když začnou měřením vlnění, už u těchto částic nikdy nelze naměřit žádnou veličinu vlastní hmotě. Záhada, která čeká na vyřešení. Elementární částice udělají to, co se po nich požaduje. A zdravý rozum je v koncích.
Další představa, se kterou se musíme v částicové fyzice rozloučit, je to, jak se něco se skládá z něčeho. Mobilní telefon se skládá z displeje, tlačítek, baterie, SIMkarty atd. Když s ním švihneme o zem, rozpadne se na display, tlačítka, SIMkartu. Nečekáme, že se rozpadne na špejle, kapesník, pětikorunu atd. V elementární fyzice se může něco rozpadnout na úplně jiné věci, než ze kterých je to složené. A dokonce pokaždé se to může rozložit na úplně něco jiného. Pokus, který dělají vědci ve Švýcarsku nelze opakovat jinými vědci stejně v USA. Záleží na okolnostech. Jak je to možné?
Dám příklad. V naší republice a ve Francii zároveň zkrachují dvě podobné obchodní společnosti. V obou jsou zaměstnaní čtyři obchodní referenti, jeden obchodní analytik, asistentka, sekretářka, šéf a uklízečka. Po propuštění ve Francii se tito zaměstnanci přizpůsobí a najdeme zde dva obchodní zástupce (v jiné firmě), číšníka, prodejce nemovitostí, informátorku na letišti, lektora, nezaměstnaného, finančního poradce a ženu v domácnosti.
Ze stejného personálního složení bude u nás po rozpadu firmy jeden prodejce kuchyní, zapisovatelka u soudu, dva nezaměstnaní, pěvecké duo Fialka, prodejce Herbalife, obchodní manažer a obchodní poradce. Prostě záleží na vlivu okolností, jednotlivcích, prostředí atd.
V případě zániku firmy je to normální, že? Ale od fyzikálních jevů bychom to neočekávali. Ale kvantová fyzika taková je. Na zdravý rozum bych proto zde rozhodně nespoléhal.
Závěr
Takových příkladů je více. Tedy je jasné, že když někdo řekne, že ví, že je to tak proto, že mu to říká zdravý rozum, znamená to v praxi, že jeho rozum to není schopen pochopit a rozhodně se tím proto odmítá zabývat. Jak víme z historie, mnoho učených a vážených lidí se svými tvrzeními, opřenými o zdravý rozum, postupem času neskutečně zesměšnilo. I snad proto je možno zaznamenat, jak jsem již uvedl, že čím je člověk inteligentnější a vzdělanější, tím méně tento termín používá.
Abych se cítil i já na určité myšlenkové úrovni, přestanu se také zcela zdravého rozumu dovolávat. Alespoň do té doby, než tento termín bude označovat myšlení přístupné neobvyklým jevům a novým přírodním zákonitostem. To už je mi bližší tzv. „selský rozum“, který bývá označením pro hledání řešení pomocí analytického zjednodušování.
Když budete chtít, dál se klidně zdravého rozumu dovolávejte. Jen si prosím uvědomte, jakou má malou argumentační váhu a že hrozí časem ono výše zmiňované zesměšnění. Mne některá tvrzení na základě zdravého rozumu dokážou pobavit už dnes.