Máme tady čas dovolených v zahraničí a jeho část je dobré věnovat okukování cizinek. Na šmírování žen různých národností totiž není nic špatného. Protože dámy, které se touto zálibou zabývají, obvykle bývají lépe oblečené než ty, které inspiraci u jiných považují za zbytečnou.
Není nic lepšího, než sedět v podvečer v příjemné pobřežní hospůdce a pozorovat, jak vypadají dámy, které chodí kolem. A tipovat si: Tohle je jasná Němka. Tohle Francouzka. A támhle, že by Američanka? Škatulkování je obvykle hloupé a zavádějící, ale ve světě módy je opravdu velmi často poznat, jaké národnosti žena je právě podle toho, jak je oblečená, nalíčená, upravená, zkrátka podle jejího stylu.
Jednoduchost, šarm...
Nedávno jsem si takhle hodnotila návštěvníky jednoho řeckého města, které se každé léto stává centrem turistického ruchu. Štíhlá žena na pohled tězko odhadnutelného věku nosila každý večer zásadně volnou bílou plátěnou košili a k ní buďto černé nebo bílé úzké plátěné kalhoty. Ale k tomu, jaká to krása. Jednou měla v krátkých černých vlasech zářivě červený šátek, který jí vlál až na záda. Jindy na krku obrovský náhrdelník se zelenomodrými tyrkysy. Další den ten šátek jen tak visel na ramenou. Jednou měla zlaté páskové sandály, jindy oranžové baleríny. Jednoduché oblečení, vpodstatě stále stejné, ale každý večer jiné a skvělé. Jakou řečí mluvila? Co myslíte? Bylo mi to jasné hned od začátku, ještě dřív než jsem se drze přiblížila, abych opravdu slyšela, jak si s kamarádkou povídá. Jistě, Francouzka.
Upravená, nenápadná, nudná...
Byl tam další případ. Půvabná blondýnka kolem padesátky až šedesátky, štíhlá, vlastně co do klasických měřítek krásy mnohem hezčí než ta zajímavá Francouzka. Každý den měla nenápadnou vzorkovanou sukni nebo šaty. Každý den jinou, ale pokaždé vypadala stejně. Bylo znát, že si každý večer pečlivě upravuje vlasy, byly pevně natočené, nalakované. Botky měla vždy pohodlné, takovou tu variantu letních pohorek, které jsou sestaveny z několika pásků a pevné pohodlné podrážky. Paní byla úhledná, hezká, ale nudná, nenápadná. Byla z Londýna.
Cirkus na pláži
Byla tam i partička žen z Ruska. Každý večer popíjely v baru, vesele se bavily, byla s nimi legrace. Evidentně jim dělalo radost, že se na ně hodně lidí zadívalo, byť už věkem překročily padesátku. Jenže nebylo to tím, že vypadaly tak skvěle. Bylo to tím, že vypadaly divně. Byly totiž jasnými představitelkami žen, které si myslí, že budou vypadat mladě, když si obléknou věci o číslo i dvě menší. Jejich trička byla proklatě upnutá, sukénky také. Šperků měly hodně, potíž byla v tom, že se všechny blýskaly, stylově k sobě nešly, prostě cirkus na pláži.
Nejpohrdlivěji se na ně dívaly Němky. Vždy stroze oblečené v pohodlných botách, halenkách zastírajících, jakou má nositelka vlastně postavu a v podivných bermudách, které ze sebelepší figury udělají skříň. Sympatičtější než tyhle ryze praktické ženy mi vlastně byly ty nevkusné, ale sebejisté a evidentě spokojené Rusky.
Stále jsem si připomínala, že škatulkování národů podle chování, zvyků, natož oblečení je hloupé, laciné a hlavně zkreslující. Ale marná sláva, tohle jsem viděla. A potvrdilo to všechny ty články v módních časopisech, které jsem na toto téma kdy četla.
A co Češky?
Ženy, které žijí v určitých oblastech či státech, se oblékají podobně. Je to vlastně přirozené. Prošly podobným životem, ovlivňovaly je stejné věci, inspirují se jedna od druhé. Jestliže maminka, sestra i kamarádka nosí pohorky na pláž, s velkou pravděpodobností je tam budete nosit taky a bude je nosit i vaše dcera. Na tom není nic divného.
A tak jsem si nakonec říkala, že Češky z toho mého šmírování vyšly docela dobře. Starších dam, které si umí dovolenou užít a umí se na ni i obléknout, zdá se mi, je rok od roku více.
Můj letošní žebříček vedla paní z Prahy, která si vyrazila večer na promenádu v citronově žlutých kalhotách, černém tričku, zlatých balerínách a černém šátku uvázaném přes šedivé vlasy. Každé ráno si chodila v sedm zaplavat, poslední plavbu dávala ještě v devět večer. Jeden asi třicetiletý místní uklízeč lehátek jí jednou řekl, že je "beautiful" a šel jí galantně podat její ručník. Nedalo mi to a zeptala jsem se jí, kolik je jí let. Sedmdesát pět.
Tak přeji na vaší dovolené hodně podobně inspirativních žen.
