Své prázdninové vyprávění končím na Azurovém pobřeží, začala jsem v Českém ráji, kam jezdím nejraději, přes Šámalku v Jizerských horách, kam jsem chodívala s rodiči jako malá holka. Kanárské - šťastné ostrovy - splněný sen, Lisabon nejzápadnější evropská metropole, nejblíže k Atlantiku, starobylý Řím a odtud letecky na Azurové pobřeží a poslední dva týdny opět v Českém ráji. "Všude dobře, doma nejlíp."
Do Nice jsme se přemístili letecky z Říma. Malé hezké letiště - Nice Cote d´Azur, má nádhernou polohu, západní konec Andělské zátoky a při příletu vidíte výhled na celé pobřeží. O Azurovém pobřeží jsem znala z vyprávění babičky a dědy.
Modré moře a jasné nebe - to je Azurové pobřeží. Pařížský botanik Gustave Thuret v polovině 19. století začal zde na tomto pobřeží pěstovat palmy, eukalypty a kaktusy, včetně mimóz a cypřišů, které byly dováženy z Austrálie. K Azurovému pobřeží patří nejen azurové nebe, jak říkáme my Češi, ale i nádherná květena, zelené halapské borovice či nádherné žlutě zářící citróníky. V létě je zde hodně turistů díky nádhernému podnebí, v zimě se tu pořádají legendární karnevaly.
Kolem celého pobřeží vede nádherná promenáda - zvaná Promenade des Anglais. Je nazvaná podle kdysi anglické kolonie. Angličané sem jezdívali za pohodou a sluncem. Nice má však svou starobylou historii z dob několika stovek let před Kristem. Nejdříve zde byli Řekové a potom nastoupili Římané, kteří zde vybudovali silnici Via Aurelia, vedoucí z Říma do Arles.
Nice nabyla velké pověsti v dobách počátku minulého století - Belle Époque, kdy díky výbornému podnebí byla považována jako dobrý lék pro lidi s plicním onemocněním. Žila tu také ruská šlechta, zemřel zde syn cara Alexandra II., Mikuláš. Katedrála St.Nicolas je pojmenována po něm. Uprostřed Nice je však také kousek Itálie. Palác Lascaris je nádherná stavba janovského stylu. A také zde najdeme náměstí Place Garibaldi, pojmenované po slavném Giuseppe Garibaldim, který bojoval za italskou svobodu. Ten se zde v Nice narodil roku 1882 a na náměstí má pomník.
Z Nice po pobřeží jsme se přemístili do slavného Monackého knížectví, které je po Vatikánu, nejmenším suverenním státem. Monte Carlo a krásné Casino, nacházející se na skále, nahoře nad zátokou a potom automobilové závody. Prošli jsme slavný okruh Monte Carla, který začíná do kopce, trasa je proslulá zatáčkami Massenet, Casino, Mirabeau, Grand Hotel Hairpin a Portier, následuje nejrychlejší část tratě a potom průjezd tunelem. Celé to můžete projít, trasa je dlouhá 3,34 km a nejvícekrát zde slavnou Formuli 1 vyhrál zesnulý Brazilec Ayrton Senna, vyhrál celkem šestkrát.
Kromě toho jsme navštívili oceánografické muzeum, které založil vysoko nad mořem kníže Albert I, pocházející ze slavné patricijské janovské rodiny Grimaldiu. Nám je známý slavný Jacques Yves Costeau, francouzský vědec a oceanograf, který muzeum vedl 30 let. Je to nádhera uvidět tolik druhů ryb a rybek od piraní až po žraloky. Ze střechy muzea, kde je na terase kavárna, je přenádherný výhled na moře. Věřte nebo nevěřte, ale teprve po této atrakci je na druhém místě slavné Grand Casino Monte Carlo. Charles Garnier, který postavil Velkou pařížskou operu, postavil i tuto stavbu, šperk Monte Carla, honosící se na skalním výběžku a stojící v zahradě, kde jsou tropické keře, palmy a eucalypty. Večer jsou zde otevřeny bary a kavárničky s živou hudbou.
Třetím místem, které nebylo možné nenavštívit, bylo se vrátit přes Nice, do Cannes, které leží jen 35 km od Nice. První filmový festival se zde konal v roce 1946. Ale historie Cannes, kdy bylo malou rybářskou vesnicí sahá až do dob roku 1834. Tehdy údajně lord Henry Bourgham jel se svou dcerou na zotavenou do Nice. V té době Nice patřilo k Savojsku a byla zde karanténa. Lord ustál a trpělivě čekal, až se do Cannes zamiloval a postavil si zde dům, nasledovali ho další angličtí aristokraté a tak se pomalu stávalo Cannes lázeňským letoviskem.
Není divu, že Azurové pobřeží si zamilovali slavní impresionističtí malíři, jako byl Renoir, Monet, Sisley, Seurat, ale z novodobých i Pablo Picasso. Jemu je věnováno v nedalekém Antibes v zámku Chateau Grimaldi Picassovo muzeum. Na tomto zámku Picasso tvořil a zde žil a přes 200 obrazů věnoval muzeu.
Zkrátka Azurové pobřeží je umět žít - "Savoir vivre"!
| Pošete nám i vy příspěvky (tipy, cestopisy, příběhy) do soutěže Moje léto 2014, v nichž představíte „to svoje“ místečko včetně pamětihodností, výletů do okolí, slavných rodáků a dalších zajímavostí. Rozsah textů, jejichž počet není nijak omezen, je čistě na vás – podmínkou je pouze, aby byly autorské (originální) a byly opatřeny alespoň dvěma vlastními fotografiemi. Článek, který vložíte běžným způsobem, a to nejpozději 30.8. doprovoďte nadpisem Moje léto: plus titulkem. Během prázdnin je budeme postupně zveřejňovat. Poslední srpnový den vybere redakce nejlepší letní tip a odmění jej zahradním grilem od firmy Mountfield. |
