Pokud máš tři dobré třistamilimetrové kanóny na skále v Gibraltaru, máš pod kontrolou všechny lodě, které míří z Atlantiku do Středozemního moře a obráceně, vysvětloval mi kdysi můj otec, proč poslední výspa na jihu Evropy stále patří Britům a ne Španělům, na jejichž území se jaksi logicky nachází. Budou ti zobat z ruky.
Něco na tom asi bude. Britové vzdali Indii, Hongkong a mnoho dalších kolonií, ale o Gibraltar, tento navýsost strategický průplav, se patrně nikdy, k velké nelibosti Španělů, připravit nenechají.
Není divu, Gibraltar totiž sehrál významnou roli ve všech válečných konfliktech tohoto světa. Nebudu unavovat historií, tu si všichni najdou na wikipedii, jen zmíním, že Gibraltar zažil nadvládu starých Římanů, Berberů, Vandalů i Maurů. Britům patří na základě Utrechtské smlouvy od roku 1713, jako klíčový a strategický bod se osvědčil i během druhé světové války.
Dominantou je Rock of Gibraltar, známá vápencová skála, protkaná spoustou jeskyní i vykopaných chodeb s dělovými střílnami. Měří necelých 430 metrů a pohodlně z ní dohlédnete do pouhých 25 kilometrů vzdáleného hornatého Maroka. Afrika skoro na dosah ruky.
Na skálu jezdí minibusy a vede tam lanovka. Pěškobus v žádném případě nedoporučuji, teplota na kopci šplhá v létě ke čtyřiceti stupňům a navíc si vás podají a vychutnají ty drzé opice.
To je další místní rarita. Jediná v Evropě volně žijící komunita opic – makaků – vám hned od začátku dává najevo, kdo je tady vetřelcem a kdo pánem. Z kapsy vám dokážou během vteřiny vytáhnout cokoli, není výjimkou, když vám skočí na záda. A nejsou to přitom úplně malé opičky, když se postaví na zadní, mají aspoň metr. Jejich pohledy nevyznívají příliš přátelsky. Já jsem si s nimi tedy do oka rozhodně nepadl.
Stalo se nám, že velký tlustý samec kousl vnuka do ruky, když ho chtěl vyfotografovat, naštěstí to nebylo do krve. Ve chvíli, co jsem tu drzou potvoru chtěl ztrestat a nakopnout, zjevil se britský strážce parku a vysvětlil mi velmi důrazně, že opice jsou úzkostlivě chráněné a při příštím incidentu dostanu pokutu 100 liber. A při dalším mohu skončit ve vězení.
Dlužno říci, že drzost "opiček" irituje i místní obyvatele, kterým lezou v městečku pod kopcem do zahrad a systematicky likvidují vše, co po cestě potkají. Takto se mi alespoň svěřil řidič našeho minibusu, který si prý z tohoto důvodu dokonce pořídil zbrojní pas na ochranu dětí, na něž si opice nejvíce dovolují. Kriminalita v této zemičce s rozlohou 6,5 kilometrů čtverečních a necelými třiceti tisíci obyvateli je jinak prakticky nulová. Jediná zdejší mafie jsou protežování makakové.
Gibraltar je krásný i pod skálou. Mísí se tu arabská, španělská i britská architektura, mimochodem narazíte také na typické anglické telefonní budky. Většina obyvatel má španělské kořeny, britské vzdělání a samozřejmě hovoří perfektně anglicky. Jsou to hrdí domorodci z konce evropského světa, milují svoji britskou královnu a už třikrát v referendu odmítli španělskou samosprávu. Ceny jsou ale o dost vyšší než ve Španělsku. Platit se dá v eurech, libry měnit nepotřebujete. Počítejte však s tím, že za dobrý oběd se sklenkou vína utratíte v přepočtu kolem pětistovky.
Další zajímavostí je přistávací runway, která má jen 1700 metrů a protíná ji normální silnice se semafory. Pilot musí být opravdu mistr, aby letadlo dobrzdil. Obzvlášť, když z minuty na minutu dokáže i v létě zahalit Gibraltar pověstná "londýnská" mlha.
Je to prostě nádherný a osobitý kout světa. Když jsem vyjel na skálu a uviděl průplav v celé parádě, neubránil jsem se ani ve svém pokročilém věku dojetí a děkoval Bohu, že mi to bylo dopřáno.
Vážení přátelé i60, všem Gibraltar vřele doporučuji!
| Pošlete nám i vy příspěvky (tipy, cestopisy, příběhy) do soutěže Moje léto 2014, v nichž představíte „to svoje“ místečko včetně pamětihodností, výletů do okolí, slavných rodáků a dalších zajímavostí. Rozsah textů, jejichž počet není nijak omezen, je čistě na vás – podmínkou je pouze, aby byly autorské (originální) a byly opatřeny alespoň dvěma vlastními fotografiemi. Článek, který vložíte běžným způsobem, a to nejpozději 30.8. doprovoďte nadpisem Moje léto: plus titulkem. Během prázdnin je budeme postupně zveřejňovat. Poslední srpnový den vybere redakce nejlepší letní tip a odmění jej zahradním grilem od firmy Mountfield. |
