Trauma z leknutí

7. 12. 2014

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Olga Štolbová 7.12.2014 10:59

Ano, strašení dětí odsuzuju, nedovedu pochopit rodiče, kteří si přejí ustrašené a bojácné děti.

Marie Novotná 7.12.2014 08:49

Jen těžko se odhadne,jak děti zareagují.Znám zlobivé děti,které se těší a běží i tomu nejošklivějšímu čertu naproti a nebojí se.Ale vím z blízkého okolí o případu,že dítě z vyděšení začalo koktat a počůrávat se.,,Všeho s mírou" se říkávalo a tady by to mělo-podle mě-platit dvojnésobně.Můj starší syn si do pytle vlezl sám a těšil se na peklo a mladší seděl pod stolem,ale to bylo před 35 lety.

Jiří Libánský 7.12.2014 07:25

Strašení dětí jako výchovný prvek je už dávno psychology hodnocení jako škodlivé a kontraproduktivní. Bohužel rodičem se může stát kdokoliv a získat pro tuto náročnou roli nějakou teoretickou znalost je čistě otázkou dobrovolnosti a je to trestuhodně ignorováno.

Zpět na homepage Zpět na článek

Vlasta (82 let): Říkají mi sluníčko a já lituju, že jsem nebyla sobecká

Vždy jsem měla jasno, že až mi dojdou síly a přijdou nemoci, nepostavím syny do situace, aby se o mě museli starat. Sama jsem pečovala o nemocnou tchyni a stálo mě hodně sil a nervů A tak jsem se přestěhovala do domova seniorů. Není to místo vhodné pro každého.

Redakce