Za každou rolí si pevně stojí s mužnou elegancí i noblesou. Jeden z nejpopulárnějších českých herců Josef Abrhám, který v neděli slaví těžko uvěřitelné pětasedmdesátiny, vytvořil řadu výrazných typů ve filmu, na divadle i v televizi. Má v sobě velkou pokoru ke své profesi, kterou si prý vybral "jen z pudu sebezáchovy a čirého zoufalství, že z něj nic nebude."
Vybral si velmi dobře.
Řadu krásných rolí přinesla Abrhámovi šedesátá a sedmdesátá léta, mimo jiné ve snímcích Každý den odvahu, Dita Saxová, Pension pro svobodné pány, Partie krásného dragouna či Holka na zabití. V roce 1976 se objevil v epizodní roli v komedii dvojice Smoljak-Svěrák Marečku, podejte mi pero!. A s ní přišel zásadní obrat k úsměvným snímkům.
Titulní a vděčné úlohy hrál Abrhám v komediích Kulový blesk či Vrchní, prchni!, v rozverné Menzelově adaptaci románu Vladislava Vančury Konec starých časů či v Žebrácké opeře. V pražském Činoherním klubu zase exceloval ve hrách Višňový sad, Strýček Váňa, Racek, Hráči, Revizor, Tři v tom, Žebrácká opera či Audience.
Kádrově nežádoucí
Cihlářský synek z evangelické rodiny Josef Abrhám pochází z Kunovic, kde prožil celé dětství: "Lítali jsme po loukách, zahradách, lese, koupali se v rybníku. Zažil jsem tu i válku, kterou jsem tehdy vnímal velmi romanticky a dobrodružně," říká herec.
Dědova cihelna výborně prosperovala a spolupracovala na Baťových stavbách ve Zlíně, kde se Josef 14. prosince 1939 narodil. Po maturitě však nemohl kvůli kádrovému posudku na žádnou vysokou školu. Nejdříve proto pracoval ve znárodněné rodinné cihelně, aby pak mohl vyplnit do přihlášky na Vysokou školu múzických umění v Bratislavě povolání - dělník.
Po dvou semestrech přešel na pražskou DAMU a vojenskou službu si odbyl v pražském Vinohradském divadle: "Hrál jsem s panem Marvanem, Vojtou, Pivcem, Smolíkem, Högerem, Lukavským a Štěpánkem. To mi osud vynahradil za všechny ty potíže!"
Po vojně dostal nabídku do Národního divadla, ale rozhodl se pro experiment. V začínajícím divadle v ulici Ve Smečkách, které dostalo název Činoherní klub, strávil celých třicet let. A seznámil se tu i se svou manželkou Libuší Šafránkovou.
Tažení filmovým světem zahájil v roce 1961 studentským snímkem Věry Chytilové Strop. Celkem natočil víc jak padesát filmů. K novějším titulům patří Kráska v nesnázích režiséra Jana Hřebejka z roku 2006, kde vystupuje jako elegán - tmavý oblek, odrostlé bílé vlasy a jemné strniště. Za roli policisty v Šakalích letech (1993) dostal Českého lva.
Jeho nejznámějším televizním partem je ovšem záletný lékař a později primář Arnošt Blažej v seriálu Jaroslava Dietla Nemocnice na kraji města. Národ ho miloval a odpustil mu i seriálové zálety s milenkou.
Podnikat nemůže každý
Podnikání ho však příliš nenaplňovalo a narozdíl od herectví to příliš neuměl. V roce 1993 Josef Abrhám se svými společníky znovu převzal zrestituovanou cihelnu, v roce 2002 ji však pro nedostatek zakázek museli zavřít.
"Dotáhnout roli na divadle i ve filmu až k těm posledním milimetrům je nakonec vždycky nejdůležitější a zároveň nejtěžší," říká Bohem nadaný Abrhám, kterého také baví fotografování a hra na klavír, má rád jazz.
S oblíbenou herečkou Libuší Šafránkovou mají syna Josefa, jenž je dokumentárním režisérem. V jeho režii si Abrhám starší zahrál sám sebe ve snímku Hoteliér z roku 2013 o Činoherním klubu.
Vše nejlepší, pane Abrháme, máme Vás rádi!
