Stopy ve sněhu

Jani, milé vyprávění, také miluju neposkvrněný sníh a vydávám se ven, hned jak ho napadne alespoň dva centimetry. A o těch návlecích, koupila jsem je před třemi týdny a natěšená, hned doma vyzkoušela. Což o to, pracné to není, ale na čisté ulici nevhodné i nemožné. A že bych došla někam, kde je ledovka, nebo sníh, usedla na kraj chodníku a začala rvát protiskluzy na boty, to si moc nedovedu představit. Mimoto bych je měla mít v kabelce, kdyby začalo přimrzat až půjdu v noci z divadla. Tak nevím, jsou to vyhozené peníze, nebo to někdy opravdu použiju?

Při čtení mi běžel děj před očima jako film. Krásný film a nakonec i s dobrým koncem. Kromě dobrých podrážek jsem ještě žádnou lepší ochranu před pády na sněhu a ledu neobjevila. Řetězy a různé hroty jsou dobré tak na pneumatiky, nastříkání dlouho nevydrží. Gumičky jsem ještě nevyzkoušela, ale určitě to zkusím. Jeden pád mi stačil zkomplikovat život víc než dost, o další nestojím.

Jani, velice hezké. Při čtení jednotlivých řádků, jsem vše viděla jako před sebou. Stopy ve sněhu, nekázeň pejskařů a zvláště ta snaha malého pejska - hlavně že jsi vše zvládla bez újmy na zdraví. Já jsem včera zvedala jednu stařenku, která při vynášení odpadů zakopla o obrubník a upadla. Naštěstí jsem stála zrovna kousek od ní, tak pomoc byla na blízku. Byla celá otřesená, ale bez následků. Tak jsem jí očistila a zazvonila na jejího syna, který se jí ujal a odvedl domů. Kéž by to vždy tak dobře dopadlo..

Vaše povídání je poetické,realistické,radostné,veselé i vážné s dobrým konce.Prostě barvité a velmi čtivé,pro nedělní čas jak stvořené.Ty neestetické návleky jsem už také zažila a velmi brzy odložila.taky jsem si kdysi vyzkoušela přímý pád na kostrč.Měla jsem 2 měsíce nemocenskou,nicméně,šlo bez bolesti a s radostí BĚŽKOVAT.Jinak bezbolestně NIC ! A jinak při koupi zimních bot bedlivě zkoumám "drsnost" podrážek.

Paní Jano, hezky, poeticky jste popsala tu bílou krásu. Tak ať jsou vaše stopy ve sněhu vždy bezpečné.

Hezké čtení a snad už o nebolí.Čistou plochu sněhu jsem využila při večerním venčení, padal sníh.Nefouklo, padal rovně dolů, pod lampami zlatě zářil.Na stromech obalené větvičky.Tolik jsem se těšila na ráno. Vykouknu-obleva.Na stromech holé větve.Naštěstí vykouklo slunce a přituhlo...Také to klouzalo tam, kde už roztál sníh. Na podrážky bot existuje sprej a ty gumičky jsou dobrá věc.Hlavně nechodit v jehlách.

Ano,velice pěkně napsané a taky velice snadno představitelné. Brrr, nedobrovolné pády na led taky znám. Po tom posledním jsem si zablokovala kostrč a pak několik let dumala, proč mne v zádech tak bolí, než to napravila RHB. Jako první pomoc na náledí navrhuji obyčejné gumičky. Navléknout na botu, aspoň dvě a strategicky rozmístit na podrážku. Taky jsem viděla paní, co si na boty navlékla staré ponožky, ale přiznávám, že v tom bych mezi lidi asi nevyrazila.

Moc hezky povyprávěný příběh o první vločkách sněhu, líbí, ráda jsem si ho přečetla :-)

Popsala jste to sice zábavně, ale situace to byla nezáviděníhodná. Přiznám se, že od pádu při výstupu z tramvaje před 18 lety a poté, co sletěla má sestra ze schodů v metru, se pádů pocitově velmi bojím. Tak jsem si šla koupit předloni protiskluzové návleky do speciální sportovní prodejny. No, je pravda, že oni ty návleky opravdu vnímají jako pro horaly, nevím ale, proč je doporučovali i na normální chůzi. Napřed jsem je nemohla na svůj typ bot vůbec nasadit. Dostalo mě ale hlavně upozornění, že se nemají nosit na dlažbě atd., nebo se zničí. Představa, jak si je při cestě do práce navlékám a snímám několikrát podle toho, kam vstupuji, mě odradila zcela. Bohužel jsem si to přečetla až doma. Takže drahé návleky letěly do kontejneru.

Nádherně jsi popsala zasněžené ráno v parku, znám ten nádherný pocit. Ty "sněžnice" mne pobavily, zřejmě obchodník jiné číslo neměl, tak si řekl, že se přizpůsobíš.