Ponorky byly v podstatě již od prvních pokusů s tímto druhem plavidla zamýšleny i jako zbraň. Hromadně byly poprvé nasazeny během první světové války. Měly však jednu zásadní nevýhodu - musely se poměrně často vynořovat nad hladinu. Tuto nevýhodu klasického dieslo-elektrického pohonu odstranilo zavedení ponorek na jaderný pohon. Tou první byla americká ponorka Nautilus, která byla spuštěna k testovací plavbě před 60 lety, 17. ledna 1955.
Americké námořnictvo zadalo stavbu ponorky na jaderný pohon v roce 1952 loděnici Electric Boat Shipyard z firmy General Dynamics. Do ledna 1954 uvedla loděnice v connecticutském Grotonu ponorku do takového stavu, že ji bylo možné přemístit z doku na přilehlou řeku. Do služby u námořnictva USA byl Nautilus oficiálně přijat koncem září 1954. Plavidlo dlouhé 98,7 metru a široké 8,4 metru o výtlaku pod hladinou 4092 tun poháněl tlakovodní reaktor typu S2W s výkonem 10MW. Výzbroj tvořilo šest torpédometů.
Nautilus byl nejen průkopníkem ve vývoji moderních ponorek, které mají takřka neomezený akční rádius, velkou rychlost a při vybavení jadernými hlavicemi jsou jednou z nejničivějších zbraní, ale také jako první dokázal v roce 1958 podplout pod Severním pólem. V americkém námořnictvu sloužilo toto experimentální plavidlo s označením SSN-571 až do roku 1980. Za sebou v té době mělo přes půl milionu námořních mil, tedy zhruba 926 000 kilometrů.
V květnu 1982 byl Nautilus, který sloužil především k testování technologií pro své nástupce, vyhlášen národní historickou památkou. Dnes jej lze spatřit v Muzeu ponorkového loďstva v Grotonu.