Vlastně to byl příspěvek redakce i60, který mě jako první informoval, že v Praze existuje kavárna, kde kromě personálu "pečují" o hosty i kočky. Skoro jsem se zastyděla, že jsem, já, milovnice koček, o této speciální kočičí kavárně do té doby nevěděla vůbec nic.
V současnosti jsou podobná kočičí zařízení celkem v Praze tři. My jsme se s mou sestrou vydaly o víkendu do kavárny pro nás nejsnáze dosažitelné, a to poblíž Karlínského náměstí v Křižíkově ulici 22.
Bylo trochu neuvážené domnívat se, že zkrátka jen tak přijdeme a někam se posadíme. V nedělní odpoledne bylo v kavárně plno. Po krátkém uvažování nás obsluhující slečny nakonec posadily na barové stoličky u zdi přímo vedle baru. Takže je lepší si rezervovat místo.
Vstup do kavárny upoutá pozornost už tím, že sice vejdete dovnitř, ale ještě musíte projít dřevěnými lítačkami takřka do výše pasu, které bezpečně zabrání kočkám v úniku ven. Samozřejmě hned první pohled patří kočkám. Kolik jich tu je, jak vypadají, kde se pohybují, jaký je s nimi kontakt.
Tak tedy, v současné době je v kavárně 7 koček, z toho 4 kocouři a 3 kočky. Všichni pocházejí z různých útulků a jsou vzhledem pravé kočky domácí, mourovaté, černé nebo černobílé, ve velmi dobré kondici. Až na jednu poněkud plašší jsou kamarádské, zvědavé i přítulné. Kavárna má prostor v přízemí a v suterénu, kam je přístup po točitých schůdkách. Kočky se pohybují podle chuti, kde je napadne. Samozřejmě si dovolují, takže lezou i na stůl nebo čichají do tašky. Mně kocour Oldřich ukradl z tašky igelitový sáček se salámem, určeným sídlištní kočce u nás, a nechtěl se ho vzdát. Není však dovoleno kočky krmit. Mají svou vlastní stravu a jedí mimo prostor pro hosty. Když však nese servírka na podnosu jídlo hostům, utíká za ní celá mňoukající smečka, která se domnívá, že se nese jejich krmení.
V kavárně byla poměrně dobrá nabídka druhů kávy, čaje, vína a piva, moučníky, vegetariánský salát a polévka. Obsluhu tvořily samé mladé dívky, které byly zvyklé na kočky z domova. Hosté chovali kočky na klíně nebo je fotografovali, což je bez blesku dovoleno.
Je třeba říct, že taková kavárna není pro každého, někdo by kolem sebe zvířata nesnesl. Pro lidi mého ražení to byl příjemný odpolední zážitek. Určitě jsem tam nebyla naposled.