Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Eva Mužíková
6.3.2015 21:44
Zuzko, nejhorší je nejistota, když tušíš a nevíš, jaká je pravda. Pak když prohlédneš, nezbývá nic jiného, nežli se rozhodnout.
Soňa Prachfeldová
6.3.2015 21:43
Koho toto potká, prožije velkou bolest , při stárnutí dvojnásobnou. Ale svět je plný krás, jen se nedat zlomit !
Zuzana Pivcová
6.3.2015 21:11
Musí to být pro ne zcela mladou ženu špatný pocit. To mám skoro dojem, že je lepší být sama. Ale myšlenky vyjádřené slovy jsou to krásné.
Miluše Hasenohrlová
6.3.2015 19:25
Smutná přesto krásná báseň.Mám štěstí, že jsem to nikdy nezažila.
Lidmila Nejedlá
6.3.2015 18:45
Sdělený smutek, poloviční smutek. Pro jeden bodlák slunce nesvítí. Co tě nezabije, to tě posílí...každý konec má zase začátek...
Marie Magdalena Klosová
6.3.2015 16:45
Tak přivítejme novou básnířku!
Elena Valeriánová
6.3.2015 16:43
Moje milá děvčata, děkuji za hezká slova. Ale díky bohu, není to má osobní zkušenost. Ale kamarádka ta by mohla vyprávět ... jen jsem se vcítila do její situace a hlavně do jejich smutných očí.
Alena Várošová
6.3.2015 16:32
Jistě jste paní Eleno složila tuto báseň z vlastní zkušenosti,jinak to snad nelze.Je to citová záležitost psaná srdíčkem.
Eva Mužíková
6.3.2015 15:40
Paní Eleno, to je opravdu nádherná, sice smutná báseň. Ani nevíte, jak jí rozumím, tyto pocity mám, Bohudík již dávno, za sebou.