Mé setkání s ještěrem

14. 3. 2015

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Šorejsová 14.3.2015 19:08

Děkuji za milé diskusní příspěvky !

Eva Mužíková 14.3.2015 17:27

Já bych se asi Hanko strachy po.... la... Nemám žádné takové potvory v oblibě, zvláště když se na člověka dívají a nehnou se z místa... To platí i o hadech, při pohledu na ně úplně ztuhnu. Jednou jsem na dvoře chtěla přidat na kompost nějakou trávu. Byl přikrytý starým linem. Když jsem jej odhrnula, bylo pod ním v klubku stočeno asi deset, i víc užovek. Jak se začalo klubko hýbat, málem jsem se hrůzou opupínkovala... NE

Alena Várošová 14.3.2015 11:28

No tak pěkně popsaná příhoida paní Hano,jako z pohádky a takový šok.To nebylo zrovna příjemné setkání s takovým krasavcem,ale hlavně,že to dobře dopadlo.Stávají se nečekané zážitky a chvíle s nimiž si člověk může i někdy neumí poradit.

Miroslav Štorch 14.3.2015 11:02

Hezký článek o příjemném prostředí a nepříjemném zážitku. V hotelech by jistě věděli, kdyby se v okolí vyskytovali nebezpeční varani. Ale jeden nikdy neví, co velký ještěr udělá, i když žere jen plže. Ve strachu i malý ještěr může nepříjemně kousnout. Kamaráda jednou kousl v sebeobraně malý leguán, který neměl čas utéct. Opatrnosti není nikdy nazbyt. V Austrálii jsou údajně místa, kde se vyskytují mořští krokodýli dlouzí až 6 metrů.ale hlavně na severním pobřeží. :-)

Lidmila Nejedlá 13.3.2015 23:49

Hlavně že to dobře dopadlo.

Eva Balúchová 13.3.2015 22:56

Brrr,to bych se bála!Ale pan Horáček má pravdu,za tu chvilku strachu určitě ten pobyt stál.

Soňa Prachfeldová 13.3.2015 21:28

Živě si představuji Tvůj strach, solidarita lidiček Ti určitě moc pomohla. Asi bych celá zdřevěněla. Umíš nejen skvěle o sportu, i Tvoje cestopisné zážitky jsou výborně napsané !

Hana Rypáčková 13.3.2015 20:39

Takhle v civilizaci...Ještě , že to nebyl tajpan! Pak se procházej někde v buši.....

Libuše Křapová 13.3.2015 20:07

Ou, Hanko, asi bych se taky bála a kolena se mi třepala. Zuzana má pravdu, piš, umíš to a z tepla a bezpečí domova se to čte velice dobře :-)

Zuzana Pivcová 13.3.2015 19:23

Moc hezké, dějově i přírodopisně poutavé vyprávění. Vzpomínám si, jak jsme byli u Adelaide v rezervaci a já jsem měla s sebou kromě kabelky ještě igelitovou tašku. Najednou za mnou začal chodit veliký pštros, doslova mě pronásledoval. Také už jsem z neznalosti začínala mít obavy, co udělá. Byl zřejmě zvyklý od turistů na různé lahůdky. Když se u mě nemohl dočkat, najednou mi chňapnul po igelitce a roztrhal ji. Pokud ještě máte další příhody a poznatky, určitě je zveřejněte. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek